Válka na Ukrajině se protahuje a obě strany hovoří o svých cílech, jež mají být splněny, aby konflikt, který začal na konci února Vladimir Putin, skončil. Frustrace v Kremlu vede zejména k tomu, že vzniklo velké pnutí mezi Federální bezpečnostní službou (FSB) a armádou, potažmo celým Kremlem.

Ruský investigativní novinář žijící v Londýně Andrej Soldatov už dříve uvedl, že byl šéf 5. služby FSB (rozvědky) Sergej Beseda v březnu odstaven a uvězněn. Zejména kvůli tomu, že ve svých hlášeních podcenil bojové odhodlání ukrajinských vojáků.

Soldatov v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RF) rozebíral nálady v ruské armádě i bezpečnostních službách v době, kdy Putin 9. května ve svém projevu prakticky nic nového neřekl a obvinil NATO a Západ z rozpoutání konfliktu. Spekulovalo se o tom, že vyhlásí všeobecnou mobilizaci, k tomu však nedošlo. 

Podle Soldatova ale mezi ruskou generalitou a zpravodajskými službami dochází k apokalyptickým vizím, posiluje také úloha vojenské zpravodajské služby GRU, jež stojí za útoky na muniční sklady v zemích EU i za otravou agenta Skripala ve Spojeném království.

Vojáci chtějí až na hranici s Polskem

Upozornil na nálady obyčejných vojáků. Z průzkumů, jež provádějí ozbrojené složky Ruska na sociální síti Telegram, vyplývá, že pro třicet procent vojáků je přijatelný cíl pro vyhlášení vítězství, teprve až budou stát ruské jednotky na hranici s Polskem. Dalších 25 procent vojáků požaduje úplnou kapitulaci Ukrajiny, což je s ohledem na průběh války udivující.

Jen šest procent by bylo spokojeno „pouze“ s dobytím Donbasu. To je přitom podmínka, která by mohla přimět Putina ukončit finančně i materiálně náročný konflikt, doufá řada západních pozorovatelů. „Cíle vyslovené Putinem na začátku války nemusí být nutně tytéž, které armáda považuje za vhodné a přijatelné,“ vysvětlil Soldatov.

Další překvapivý vývoj vidí v tom, že se ministr obrany Sergej Šojgu těší v armádních kruzích stále vysoké podpoře, i když má armáda značné ztráty techniky, vojáků i nejvyšších důstojníků. Velení armády nicméně nepovažuje za chybu, že na Ukrajinu Rusko zaútočilo, naopak.

Paradoxem je to, že armádní špičky sice obviňují FSB ze špatného odhadu situace na Ukrajině, novou realitu, kdy dochází k vysokým ztrátám na frontě, ale akceptují. Ruští generálové vidí konflikt stejně jako Putin. Disponují „mírovou armádou“, jež čelí mobilizované ukrajinské armádě s nejlepšími zbraněmi Západu.

Ruská frustrace: Neumíme působit ztráty NATO

Tento nový „příběh“ nyní podporují šéfové ruských zpravodajských služeb a přebírají jej i ruská státní média. Rusko nebojuje jen ve speciální operaci s Ukrajinou, ale s celou Severoatlantickou aliancí. 

Frustrace pramení u špiček armády i zpravodajských služeb z toho, že Rusko nedokáže „oplatit“ ztráty členským zemím Aliance, varoval ruský novinář. Ruská mentalita se navíc projevuje v tom, že většina odpovědných lidí nedokáže uznat, že si za problémy mohou sami. Proto ani nyní armáda nemůže přiznat, že má špatné vedení, plánování, logistiku.

Jednodušší je obvinit ze zrádných úmyslů Západ, který údajně rozpoutal válku na Ukrajině. Tradice poučit se z vlastních chyb podle něj v ruské armádě prakticky neexistuje.

Ve stejném duchu hovořil Putin na Rudém náměstí 9. května. Obvinil Kyjev, že usiluje o získání jaderných zbraní, ačkoli jakékoli důkazy k tomuto tvrzení chybí. Stejné je to i s dalšími nařčeními. Obehranou ruskou písničkou je obvinění z toho, že Spojené státy na Ukrajině podporují neonacisty a banderovce. Přitom krajně pravicoví kandidáti v posledních parlamentních volbách v roce 2019 získali jen dvě procenta hlasů, uvedla stanice BBC. To je méně než v mnoha jiných evropských zemích.

Rovněž Ukrajina vyhlásila nové válečné cíle s tím, jak se jí podařilo zastavit ruské jednotky na severu země a také fakticky stojí ruský postup na Donbasu. Ukrajinci naopak v oblasti Charkova ruské jednotky vytlačují k hranicím. 

Ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyhlásil cíl osvobodit celou Ukrajinu v hranicích před anexí Krymu v roce 2014. Původně Kyjev usiloval o zatlačení Rusů do pozic před útokem z 24. února. Pro Ukrajinu zůstává prioritou přístup k Černému moři, aby mohla exportovat své komodity a výrobky.