Stavba přehrady je v našich zeměpisných šířkách automaticky spojena také s využitím k výrobě elektřiny. Není to ale samozřejmostí všude na světě. Velká část vodních přehrad v Asii a v Africe byla postavena zejména jako protipovodňové opatření. Zadržená voda se používá pro zavlažování nebo výrobu pitné vody.

„Mezinárodní průzkum mezi šedesáti tisíci největšími přehradami na světě ukazuje, že pouze třetina přehrad se používá k výrobě vodní energie. V Africe a Asii je podíl přehrad využívaných pro výrobu energie pouhých deset až patnáct procent,“ vysvětlil Tor Haakon Bakken z Norské univerzity pro vědu a technologie (NTNU) v Trondheimu.

Norští odborníci tvrdí, že by bylo možné velkou část přehrad upravit tak, aby mohly vyrábět elektrický proud. Právě Norsko pro své potřeby drtivou většinu elektřiny vyrábí v hydroelektrárnách. 

Nevyužitý potenciál většiny přehrad pro výrobu energie z obnovitelného zdroje je značný. Úprava přehrad a instalace turbín by měly být ziskové, tvrdí tým profesora Bakkena. Navíc nemá být dotčena ani jejich původní funkce zadržování a využívání vody. Také by se tím ve světě výrazně zvýšil podíl obnovitelných zdrojů na produkci energie. 

Nora Rydland Fjøsneová zkoumala teoretické možnosti využití přehrad v jižním Španělsku na řece Guadalquivir. Řada z nich nevyrábí elektřinu, pouze zajišťuje dodávky pitné vody. V simulaci použila třináct vodních děl, jež ve skutečnosti nemají vodní turbíny. 

„Při výpočtech jsme použili mezinárodní náklady na turbíny. Podívali jsme se na budoucí ceny energie a na předpokládané ceny energie ve Španělsku,“ uvedla Fjøsneová, jež patří mezi studenty Bakkena. Vzala v úvahu pouze množství vody, které se nepoužívá na zavlažování nebo pro dodávky pitné vody. I přesto by byla instalace turbín ekonomicky životaschopná na pěti ze třinácti přehrad. Celkem by ročně mohly vyrobit 47 gigawatthodin elektřiny. 

Změna pohledu na vodní díla

Bakken tvrdí, že jde v tomto směru o první teoretické studie, jež ukazují na nutnost změny pohledu na nevyužívané přehrady pro výrobu zelené elektřiny. „Ze studie můžeme vyvodit závěr, že u řady stávajících nádrží jsou nevyužité a ekonomicky ziskové vodní zdroje energie,“ zdůraznil. Jejich přestavba by podle něj nevytvořila nový tlak na životní prostředí ani by nezpůsobila konflikt kvůli přístupu k vodě. Podle Mezinárodní komise pro velké přehrady (ICOLD) je v současné době nejdůležitější funkcí přehrad zavlažování. Elektřinu vyrábí jen 27 procent z nich. 

Mezinárodní asociace pro hydroenergii (IHA) uvádí, že v roce 2019 činil celkový instalovaný výkon hydroelektráren 1308 gigawattů a celkem vyrobily 4306 terawatthodin elektřiny. Nejvíce vodních elektráren připadá na Čínu (356 gigawattů), Brazílii (109 gigawattů) a Spojené státy (103 gigawattů). Z obnovitelných zdrojů mají největší podíl na výrobě bezemisní energie. 

Mezinárodní energetická agentura (IEA) je přesvědčena, že vodní energetika má výrazný potenciál růstu mezi obnovitelnými zdroji. Do roku 2024 se má instalovaný výkon hydroelektráren zvýšit o 158 gigawattů.