Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Prezidenta Venezuely Nicoláse Madura čekají volby, a tak vyhlásil referendum, v němž se svých „poddaných“ ptá, jestli souhlasí s připojením dvou třetin území Guyany.
Válka na Ukrajině a boj Izraele s Hamásem přitahují pozornost celého světa. Málem kvůli tomu zapadl bizarní manévr venezuelského režimu Nicoláse Madura, který pod americkým tlakem slíbil v příštím roce uspořádat už „konečně“ svobodné a spravedlivé prezidentské volby a potřebuje se zalíbit domácímu publiku.
Letos 3. prosince má proto proběhnout – parlamentem vypsané – referendum o regionu Essequibo, který náleží sousední Guyaně a tvoří dvě třetiny jejího území. Sporné území v povodí stejnojmenné řeky je bohaté na ropu a Caracas ho neovládá už od dob španělského impéria.
Maduro, někdejší odborový boss a řidič autobusu, převzal otěže moci po Hugu Chávezovi v roce 2013 a nechce z čela státu za žádnou cenu odejít. Po předchozích volbách z roku 2018 se prohlásil prezidentem, ačkoli opozice namítala, že hlasování provázela řada machinací a nedemokratických zásahů proti Madurovým soupeřům.
O rok později parlament dokonce prohlásil volby za neplatné a do funkce prezidenta dosadil Juana Guaidóa, kterého pak uznaly Spojené státy a dalších šest desítek zemí světa včetně Česka. Maduro ovšem neodstoupil a zemi ve skutečnosti dodnes vládne, což vedlo k tomu, že tehdejší americký prezident Donald Trump uvalil na jihoamerickou zemi, jež má největší prokázané zásoby ropy na světě, ekonomické sankce. Dodejme však, že Venezuela byla už v té době beztak hospodářsky zruinovaná Chávezovými a Madurovými marxistickými experimenty.
V roce 2016 zemi zasáhla hyperinflace, která dodnes neskončila. Podle údajů z letošního září činila míra inflace 318 procent. Většina obyvatel nemá dostatek peněz na potraviny ani na léky a chudobou trpí 94 procent Venezuelanů. Dokonce i ropný průmysl se potýká s nedostatkem západních technologií a investic.
Povodí řeky Essequibo není součástí Venezuely už staletí a současná hranice je garantována arbitrážní smlouvou z roku 1899. Po roce 1966, kdy Guyana získala nezávislost na Velké Británii, se měl spor o území mezi oběma státy vyřešit, jenže ve skutečnosti k žádnému pokroku nedošlo. Od roku 2018 se věc projednává i na úrovni Mezinárodního soudního dvora, který zřídila Organizace spojených národů v Haagu.
Maduro zjevně doufá, že odvedení pozornosti od jeho zkorumpované a nefunkční vlády k možnému územnímu rozšíření země mu pomůže zachránit si politickou kůži. Bílý dům totiž nedávno souhlasil s šestiměsíčním uvolněním sankcí výměnou za uznání opozice a uspořádání svobodných voleb.
Dobrý důvod pro dočasné zmírnění sankcí měl i americký prezident Joe Biden, který se tak pokoušel zmírnit migrační krizi na americko-mexické hranici. Z Venezuely totiž v posledních letech odešla více než čtvrtina populace, která činí necelých třicet milionů lidí.
Američané se rovněž pokoušejí vyvázat potenciální ropnou velmoc z vlivu Ruska a Číny, což je v době, kdy Putin válčí na Ukrajině a Si se netají touhou ovládnout Tchaj-wan, mimořádně aktuální. Časopis Forbes se nicméně domnívá, že ústupky americké administrativy vůči Madurovi ke změně poměrů v zemi nepovedou, stejně jako se nedaří zbavit moci komunisty na Kubě.
Výše popsané referendum může sloužit k posílení nacionalistických nálad, aby poukázalo na opoziční vůdce jako na zrádce, kteří se chtějí „bratříčkovat se zlými Američany“. Plánované referendum odsoudily nejen Spojené státy, ale také Organizace amerických států.
V Guyaně už navíc američtí těžaři krouží nad obrovskými nalezišti ropy i zemního plynu. Od roku 2015 zde působí ExxonMobil a od té doby oznámil objev 46 nových ropných polí. Licence od místní vlády obdržely i další společnosti – Chevron, BP nebo TotalEnergies.
Z Guyany, v níž žije pouhých 800 tisíc obyvatel, by se tak mohla brzy stát jihoamerická obdoba Kataru či Norska. Ostatně od roku 2015 se tamní HDP na hlavu zvýšil z jedenácti tisíc na více než šedesát tisíc dolarů a roste nejrychleji na světě. Loni to bylo o 62 procent, letos Mezinárodní měnový fond předpokládá růst o dalších 38 procent.
