Starý územní nárok na významnou část státu Guyana, ve kterém se nacházejí bohatá ložiska ropy a zlata, opakovaně vznáší venezuelský prezident Nicolás Maduro. Ví, že na případnou anexi souseda budou voliči ve Venezuele slyšet. Naopak v samotné Guyaně, kde žije pouze 800 tisíc obyvatel, vyvolávají územní nároky silnějšího souseda mezi lidmi velkou vlnu nevole a nervozity.
Jádrem sporu je region Essequibo, který sousedí s Venezuelou, která přitom má největší zásoby ropy na světě. Kvůli znárodňování a vyhnání zahraničních investorů během vládnutí Huga Cháveze a později Madura, se z potenciálně bohatého státu stala země v rozvratu, bez dostatku léků a potravin pro své obyvatele a s obrovskou hyperinflací.
Z oblasti Essequibo se ale kvůli výhrůžkám Madura stěhují lidé pryč do měst, tvrdí Andre Mohabir, jenž je domorodým vůdcem vesnice Wakapau u hranice s Venezuelou. Počet vesničanů v posledních měsících rychle ubývá. „Spousta lidí byla vyděšená. Lidé se odstěhovali do jiných oblastí v okolí,“ říká Mohabir.
Obyvatelé Guyany budou už v neděli 28. července s napětím sledovat, jak bude 21 milionů Venezuelanů hlasovat o novém prezidentovi. Maduro se snaží, i díky předchozím volebním a ústavním machinacím, zůstat v čele státu už třetí šestileté období. Jeho hlavním oponentem je Edmundo González Urrutia, opoziční politik a bývalý diplomat.
I když vede nezávislé průzkumy až s dvacetiprocentním náskokem, není vůbec jisté, zda volby v zemi, kterou pevně ovládá Maduro, vyhraje. Opozice se obává, že bude hlasování opět zmanipulováno. Represe posledních let navíc už přiměly emigrovat na osm milionů Venezuelanů.
Právě bojovná rétorika ohledně anexe sousedního teritoria má nicméně Madurovi pomoci volby ovládnout. Zdrojem napětí je samozřejmě ropa, protože v Guyaně v posledních letech masivně investují a těží americké ropné firmy, jako je ExxonMobil. Malá země zažívá ohromný ropný, ale i ekonomický boom. Její HDP ročně roste o desítky procent.
Region Essequibo má rozlohu 160 tisíc kilometrů čtverečních (dvojnásobek rozlohy Česka), což činí dvě třetiny celé Guyany, a žije zde 120 tisíc obyvatel. Kromě nalezišť ropy a zemního plynu se tu nachází i velké zásoby zlata a mědi. Co do počtu obyvatel malá země se od roku 2018 snaží, aby Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) o územních sporech mezi sousedy rozhodl.
Samotný Maduro autoritu mezinárodních organizací neuznává, loni v prosinci ve Venezuele uspořádal referendum o připojení větší části Guyany. Anexi údajně odsouhlasilo 95,9 procenta Venezuelanů. Guyana referendum odsoudila a prezident Irfaan Ali obvinil Madura z rozdmýchávání napětí v regionu. Pokud bývalý odborářský boss v nedělních volbách vyhraje, obyvatelé Guyany se oprávněně obávají, že napětí mezi oběma státy zase poroste.