Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
I když se v posledních letech zdálo, že je venezuelský prezident Nicolás Maduro odepsaný, stále drží v rukou obrovskou moc a v zemi ničí jakýkoli odpor.
Jak zatočit s kritiky ve Venezuele, ukazuje případ z lokální politiky. Generál ve výslužbě a starosta města San José de Guanipa Francisco Belisario z vládní socialistické strany si došlápl na jednoho z nejhlasitějších kritiků. Giovanni Urbaneja, bývalý šéf místních socialistů, totiž starostu kritizoval kvůli pomalé reakci na šíření covidu.
To stačilo na to, aby byl za „nepřátelskou kampaň“ proti režimu Nicoláse Madura zadržen a uvězněn. Nyní čeká na formální obvinění. K umlčení jakýchkoli kritiků prezidenta se používá zákon z roku 2017, který kriminalizuje výroky, jež podněcují nenávist. Stačí k tomu kritický komentář na sociálních sítích. Zákon vznikl na pokyn Madura a obešel parlament, který ovládala opozice.
Osmapadesátiletý politik – původně řidič autobusu a následně odborář – v posledních měsících stupňuje nátlak na kritiky režimu. Zákon proti nenávisti, i když je nezávislými venezuelskými právníky považován za protiústavní, se výborně hodí proti komukoli, koho chce prezident umlčet.
Ukazuje se tím, že socialistický režim země, jež má největší ropné zásoby na světě (300 miliard barelů), je stále silný, i když už to v minulých letech několikrát vypadalo, že má nástupce Huga Cháveze své dny v prezidentském úřadě sečtené.
V parlamentních volbách na začátku prosince, které neuznávají Spojené státy ani EU, Maduro vyhlásil své socialistické kandidáty za vítěze se ziskem 70 procent hlasů. Prozatímní prezident a předseda parlamentu Juan Guaidó, kterého Donald Trump uznal za hlavu země, fakticky „ostrouhal“, protože volby bojkotoval.
Rodáka z Caracasu drží u moci Rusko a Čína, podporuje jej i Kuba, Írán nebo Turecko. Vnitropoliticky má samozřejmě podporu armády. Země je v hospodářském rozkladu, propad ekonomiky se pro rok 2020 odhaduje o třetinu. Lidé jsou rezignovaní a snaží se přežít další den, dlouhé fronty jsou na jídlo, pohonné hmoty i léky. Pandemie čínského viru hospodářskou situaci dále zhoršuje.
Osmapadesátiletý Maduro „zákonem proti nenávisti“ zastrašoval kritiky už před parlamentními volbami, jež se konaly 6. prosince. Kandidovali pouze lidé napojení na prezidenta. Maduro opět získal vliv nad parlamentem, který ztratil v roce 2015.
Autoritářský režim také vysílá speciální policejní oddíly do chudinských čtvrtí, kde provádějí razie a zastrašují občany. Policisté – často usvědčení z násilných činů – rabují a dopouštějí se dalšího násilí, uvedla agentura Reuters.
Maduro byl Spojenými státy obžalován z narkoterorismu. Ze země uteklo za sedm let více než pět milionů Venezuelanů, což je 17 procent všech obyvatel. Tisíce z nich byly zabity při nelegálních zásazích policie a armády. Takzvané jednotky smrti se snaží vraždy zamaskovat, aby to vypadalo, že se oběti bránily zatčení.
Zákon z roku 2017 je v současnosti ve velké míře využíván i zkorumpovanými soudci k umlčení a zastrašení všech odpůrců „socialistického ráje na zemi“, ve kterém pokračuje Maduro po Chávezovi. Za jeho vlády byl ministrem zahraničí.
„Zákon, jako je tento, je v rukou soudní moci vhodný pro všechny druhy pronásledování,“ potvrdil specialista na trestní právo Alberto Arteaga Sanchez z Venezuelské ústřední univerzity. Trestní právo je nyní masivně zneužíváno proti všem odpůrcům.
Nejvyšší státní zástupce země Tarek Saab, který za zákonem proti nenávisti stojí, odmítl, že by byl politicky zneužíván. Slouží prý jako důležitý nástroj proti nepokojům. „Hlasy násilí, terorismu a zločinu byly úplně odzbrojeny,“ reagoval.
Jedním ze zadržených byl i univerzitní profesor, který si dovolil na facebookovém profilu napsat, že Madurova vláda stojí za kolapsem ropného průmyslu v zemi. Příbuzní zadržených nejsou úřady informováni o tom, kde jsou a kdy budou propuštěni. Zadržení trvá zpravidla několik týdnů až měsíců. „Byla to velká úzkost,“ komentovala zadržení Urbaneji jeho manželka Lesnee Martínezová. Trvalo jí dva měsíce, než mohla manžela navštívit ve vězení.
Údajnou nenávist ve společnosti identifikují vládní úředníci, kteří monitorují příspěvky na sociálních sítích. Prověřují se i příspěvky na základě udání. Tresty pro „podněcovatele nenávisti“ jsou vysoké. Mohou skončit až 20 lety ve vězení. Za vraždu je běžný trest o dva roky kratší.
Většina případů se ale až k soudu nedostane. Slouží hlavně k zastrašení „nepřátelských živlů“. Po několika měsících ve vazební věznici jsou zpravidla propuštěni. Režim očekává, že je tím dostatečně odradí od disidentské činnosti. Maduro tak v srpnu omilostnil přes stovku opozičních aktivistů.
Zákon vede především k autocenzuře Venezuelanů na sociálních sítích, vysvětlila Marianela Balbiová. Ředitelka Institutu pro tisk a společnost sice bojuje v zemi za svobodu projevu, v Madurově Venezuele ale socialistický režim nesmí nikdo beztrestně kritizovat.
