Rozuzlení jednoho z největší krachů za poslední roky se blíží. Ještě na začátku tohoto roku byla Sberbank v Česku úspěšnou středně velkou bankou s aktivy v hodnotě přes šedesát miliard korun. V mnoha ukazatelích uzavírala žebříčky top 10 nejvýznamnějších bank. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu ovšem vše rázem změnil. Tento čtvrtek o jejím osudu budou rozhodovat věřitelé. Už teď je jasné, že to nebude poklidné setkání.

Jak už to u podobných případů bývá, kolem Sberbank se začaly mobilizovat nejrůznější zájmové skupiny v čele s předními advokáty a specialisty na insolvence. Mnohé už naznačovala atmosféra na jednáních předběžného věřitelského výboru, kde si tvrdě šli po krku zástupci ČNB, Garančního systému finančního trhu (GSFT) a insolvenční správkyně Jiřina Lužová na jedné straně s táborem věřitelů kolem státního podniku Čepro, Kraje Vysočina a Tipsportu. Podobně napjaté rozpoložení se dozajista přenese i na věřitelskou schůzi.

Rozložení sil nedává prostor na velké zvraty. Na schůzi věřitelů se totiž rozhoduje hlasy odvozenými od velikosti pohledávek. A v tomto ohledu představuje GSFT, který vyplácel drobné střadatele banky, bezpečně nejsilnějšího věřitele s pohledávkami přes 27,4 miliardy korun. To je bezmála polovina z celkových dluhů banky. Zvolit si nové složení věřitelského výboru, klíčového orgánu, a prakticky si tak ohlídat další průběh insolvence by pro garanční fond neměl být problém. Tím spíše, že si advokát fondu Richard Tománek zatím notuje s insolvenční správkyní i Českou národní bankou, která v případu vystupuje jako věřitel i jako regulátor trhu. Společně tlačí na co nejrychlejší prodej aktiv Sberbank, ideálně v jednom celku některému z tuzemských bankovních domů.

Odlišné pozice, odlišné zájmy

Přesto se sestava odbojných věřitelů v čele s Tipsportem a Krajem Vysočina pokusí možná o poslední obrat, jak do řízení ještě výrazněji zasáhnout.

Této skupině se od začátku nelíbí styl práce správkyně. Podle ní špatně komunikuje a nedostatečně podložila výhodnost svého postupu. Předmětem sporu byly také náklady na její poradce, tedy Deloitte a advokátní kanceláře White & Case a Baker & McKenzie.

Část nespokojených věřitelů se proto obrátila na soud s žádostí o výkon dohlédací činnosti. Formálně se dožadovali, aby soud přezkoumal postup správkyně a eventuálně jí přikázal doplnit některé informace o hospodaření banky, jejím majetku a případných okolnostech prodeje.

V pozadí svárů je ale zejména odlišná pozice různých skupin věřitelů v případě krachu banky, a tedy i jejich odlišné zájmy. Garanční fond je ze zákona vyplácen přednostně, a to ze sta procent. Tedy pokud zpeněžení majetkové podstaty dosáhne alespoň nominální hodnoty jeho pohledávky, v tomto případě 27,4 miliardy korun. Pokud se aktiva banky prodají za třicet miliard, GSFT může být spokojen, dostane bezpečně zpět všechno. Na ostatní ale nezbude prakticky nic.

Další přednostní pozici mají malé a střední podniky. Až potom přijdou na řadu velké firmy – tedy Čepro, ČD Telematika či Tipsport – a také municipality neboli města a kraje.

Jen krajům přitom v případu vázne přes sedm miliard korun, nejvíce Kraji Vysočina, který je zřejmě druhým největším individuálním věřitelem Sberbank po GSFT s pohledávkou přes 2,4 mi­liardy korun. Právě tito mnohdy bohatí a vlivní věřitelé insolvenci Sberbank nakonec zaplatí.

Aliance rebelů

V hlavách jejich advokátů, vesměs špičkových odborníků na insolvence v Česku, se proto zrodil smělý plán pozici GSFT na schůzi věřitelů oslabit. Podle některých informací aktuálně Petr Kališ, advokát známý třeba z insolvence ČSA, který v případu Sberbank zastupuje Tip­sport, adresoval minulý týden soudu obsáhlý návrh, ve kterém poukazuje na příliš dominantní postavení GSFT a shrnuje důvody, proč to znevýhodňuje ostatní věřitele. Přirovnává to k postavení zajištěných věřitelů v řízení, kteří ze zákona na schůzi hlasují odděleně. Na základě těchto argumentů pak soud žádá, aby na blížící se schůzi omezil hlasovací práva garančního fondu.

Návrh podpořil Kraj Vysočina a také někteří další advokáti věřitelů. Stejným směrem jako Kališ údajně míří i další insolvenční expert Michal Žižlavský, který v případu zastupuje brněnskou společnost NovaTech. Ten před několika dny rovněž podal k soudu podnět k dohlédací činnosti. V něm napadá postup správkyně i postavení GSFT, například v případě hrazení nákladů za poradce. Podle Žižlavského totiž většinu těchto nákladů ponesou právě ostatní věřitelé, nikoli GSFT jako seniorní věřitel s přednostním uspokojováním.

„My také cítíme rozpor zájmů GSFT a ostatních věřitelů. V našem návrhu to zatím řešíme jen ohledně schvalování poradců, kde se to už reálně projevilo. Podpoříme takové návrhy, které omezí další dopady tohoto rozporu zájmů,“ uvedl Žižlavský.

Pavel P. Novotný

„Jako jeden z věřitelů jsme využili svého práva podat podnět k insolvenčnímu soudu, kde navrhujeme jiný způsob hlasování v rámci věřitelské schůze. Tato aktivita není naším individuálním krokem, jde o společný postup více věřitelů, kteří také nejsou zcela spokojeni s průběhem insolvenčního řízení,“ říká rovněž Miroslav Houška, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky a zástupce Vysočiny v prozatímním věřitelském výboru.

Podle některých hlasů za plány odstavit GSFT stojí také insolvenční stratég a vlivný zákulisní hráč Petr Kuhn z advokátní kanceláře Badokh. Kuhn, který v případu zastupuje společnost Labe Wood, ale odmítá, že by šlo o jeho aktivitu, a víc celou situaci nechce komentovat.

Podle nepotvrzených informací zatím s podporou návrhu váhá Čepro a jeho advokátka z Rowan Legal Lucie Kačerová, která předsedá prozatímnímu věřitelskému výboru. Ta přitom dosud platila za ostrou kritičku správkyně i některých kroků GSFT.

Šéfka Garančního systému finančního trhu zmiňované kroky zatím komentovat nechtěla.

„Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici vámi uvedený návrh, nemůžeme se k němu nijak vyjadřovat,“ uvedla Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka GSFT.

Kališův návrh sice už na začátku minulého týdne koloval po právních odděleních zainteresovaných krajů, měst a obcí, v insolvenčním rejstříku však skutečně ještě ve čtvrtek do uzávěrky tohoto vydání zveřejněn nebyl.

Týdeník Hrot se snažil oslovit i nezávislé odborníky na insolvenční právo, aby zhodnotili šance plánu rebelů omezit v případu postup státního garančního fondu.

Odpovědi nebyly jednoznačné, navíc většina z nich nechtěla hovořit na jméno, neboť v komplexním případu vyhlíží potenciální angažmá.

„Je to rozhodně zajímavá otázka a velmi odborná záležitost. Postavení garančního fondu je systémové a vychází z evropské legislativy. Nicméně forma implementace této evropské směrnice není zcela konkrétní. Takže určitá šance tam být může. Ale nemyslím si, že to může vyřešit insolvenční soud, je to spíše otázka ústavnosti či rovnou změny zákona,“ myslí si přední insolvenční expert a autor řady právních norem, jenž si nepřál být jmenován.

Tento čtvrtek tak bude u Městského soudu ve Slezské ulici, kde se věřitelé sejdou, rozhodně o co hrát. Ačkoli šance rebelů nejsou vysoké, zástupci GSFT i správkyně Jiřina Lužová budou čelit velkému tlaku ze strany velezkušených právních týmů.