Statistici zároveň zpřesnili data za třetí čtvrtletí, kdy podle nich hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 1,8 procenta. Dosavadní odhad ukazoval na růst o 2,7 procenta.

Válka s Hamásem začala 7. října, tedy na samém začátku čtvrtého čtvrtletí. Příslušníci hnutí Hamás tehdy napadli jižní Izrael, kde pozabíjeli na 1200 lidí a dalších zhruba 250 jich unesli do Pásma Gazy. Evropská unie, Spojené státy, ale například i česká vláda označují Hamás za teroristickou organizaci.

Za celý loňský rok izraelská ekonomika vzrostla o dvě procenta ve srovnání s růstem o 6,5 procenta v roce 2022. Hospodářský růst v loňském roce byl i přes masivní propad ve čtvrtém čtvrtletí nad průměrem růstu HDP v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který činí 1,7 procenta. Nicméně HDP na hlavu loni v Izraeli o 0,1 procenta klesl, zatímco v OECD se v průměru o 1,2 procenta zvýšil.

Navzdory pokračující válce s Hamásem analytici očekávají, že izraelská ekonomika by v letošním roce mohla vykázat asi dvouprocentní růst. Záležet ale bude na tom, jak dlouho nynější konflikt potrvá a hlavně zda se nerozšíří do širší oblasti, uvedla agentura Reuters.

Ve čtvrtém čtvrtletí na ekonomiku dolehl propad soukromých výdajů, které jsou v Izraeli hlavním motorem hospodářského růstu. Propad těchto výdajů dosáhl 26,9 procenta. Vliv měl i pokles vývozu, který činil 18,3 procenta, a také propad investic do fixních aktiv, zejména do bytové výstavby. Propad v tomto sektoru dosáhl 67,8 procenta. Naopak výdaje vlády, především v souvislosti s financováním války proti Hamásu, prudce vzrostly. Jejich růst činil 88,1 procenta.