Ceny ropy v pondělí vzrostly o více než čtyři procenta poté, co teroristická skupina Hamás v sobotu zahájila masivní neočekávaný útok na Izrael. Bojovníci Hamásu pronikli do země po zemi, po moři i vzduchem a pozabíjeli na sedm set Izraelců, převážně civilistů. Začátek odvetné akce izraelských ozbrojených sil si poté vyžádal životy zhruba čtyř set Palestinců.

Žádný bezprostřední vliv na světové dodávky ropy boje neměly. Podle americké Agentury pro energetické informace (EIA) Izrael „prakticky žádnou ropu netěží“; židovský stát vyprodukuje pouhých 300 tisíc barelů denně. Naproti tomu USA mají kapacitu 18,1 milionu. Ani palestinská území neprodukují téměř žádnou ropu.

Dopad na trh s ropou však může být sekundární. Konflikt mezi znepřátelenými sousedy se bude jistě stupňovat, protože izraelský premiér Benjamin Netanjahu slibuje razantní odvetu a odvetné letecké údery na Gazu. S očekáváním takového vývoje roste i napětí ve vyhlídkách celého blízkovýchodního regionu, který se na celosvětových dodávkách ropy podílí plnou třetinou. 

Kde stojí Írán?

Nejdůležitější bude, jestli převládne přesvědčení, že za teroristickým útokem stojí Teherán, jinak dlouhodobý spojenec Hamásu. Írán je v současné době třetím největším producentem ropy na světě (donedávna byl sedmým největším, než se Rusko a Saúdská Arábie v čele OPEC nedohodly na omezení produkce). 

„Pokud západní země oficiálně spojí íránskou rozvědku s útokem na Hamás, pak dodávky a vývoz íránské ropy čelí bezprostřednímu riziku poklesu,“ řekl v neděli americké televizi CNBC Vivek Dhar, jenž má na starosti energetiku v Commonwealth Bank. Ačkoli Teherán popřel přímou účast na zvěrstvech Hamásu, íránští představitelé útok na Izrael podpořili coby „akt sebeobrany“.

„Globální zásoby ropy jsou nízké a saúdskoarabské a ruské snížení produkce povede v příštích několika měsících k dalšímu čerpání zásob. Trh nakonec bude muset prosit o další saúdskoarabské dodávky, což se podle mého názoru nestane pod úrovní 110 dolarů ropy Brent,“ napsal na to téma na Twitter (dnes X) manažer hedgeového fondu a obchodník s energiemi Pierre Andurand.

Jako před půlstoletím?

Útok se odehrál v době padesátého výročí jomkipurské války z roku 1973 – a minulost po optimismu zrovna nevolá. Tehdy uvalil OPEC na spojence Izraele ropné embargo. V roce 1973 útok na Izrael vedly Egypt a Sýrie. Letos je bez zapojení arabských zemí další obdobné embargo nepravděpodobné, ceny ropy však budou v ohrožení i bez embarga. Dlouhodobý konflikt může trh ovlivnit následujícími třemi způsoby. 

Írán by mohl ochromit produkci ropy v Saúdské Arábii, jako to zřejmě udělal v roce 2019. Tehdy těžební zařízení napadli pomocí dronů jemenští spojenci Teheránu.

Washington by mohl zpřísnit dohled nad obchodováním se sankcionovanou ropou. Především by mohl utáhnout šrouby pašerákům íránské ropy, což by mohlo Teherán ke snížení produkce donutit.

V reakci na případné zpřísnění sankčního režimu by také Írán mohl oživit starou hrozbu z roku 2011 a zablokovat Hormuzskou úžinu. Úzkým, ale významným průlivem proudí téměř třetina světového objemu ropy přepravované tankery.

Jeden každý z těchto kroků by zvedl ceny ropy o řadu procent. Jejich kombinace by nejspíš její cenu zvýšila o desítky procent.