Lihovarník Jurij Soročinskyj říká, že on a jeho kolega jsou „plni nesmírné hrdosti“, že prodeje jejich ukrajinské vodky Nemiroff po celém světě strmě rostou. „Jsme nadšeni, když vidíme, že naše značka je celosvětově uznávána,“ řekl britské BBC generální ředitel společnosti.
„Jsme také vděční našim zákazníkům v zahraničí, kteří si vybrali Nemiroff ze solidarity s Ukrajinou.“ Vodka, neutrální, čistá lihovina, o které by mnoho lidí řeklo, že chutná pouze po alkoholu, se běžně v novinových titulcích neobjevuje.
S ročními celosvětovými tržbami ve výši 46,6 miliardy dolarů je to všudypřítomný produkt, který pijáci po celém světě přidávají do nealkoholických nápojů a používají jako základ pro koktejly. V Evropě platí, že směrem na východ stoupá obliba jeho spotřeby v podobě čisté. Právě na Ukrajině a v Rusku znamená malý panák deci, velký panák dvě deci.
Stoličnaja je lotyšská!
Loni po ruské invazi na Ukrajinu se však vodka náhle ocitla v centru pozornosti mezinárodních médií. Západní spotřebitelé, maloobchodníci i vlády začali vodku bojkotovat a dovoz ruské vodky zakazovat. Docházelo tak k úsměvným situacím, za nichž Lotyši na půdě Evropského parlamentu vysvětlovali, že tradiční ruská Stoličnaja je ve skutečnosti lotyšské provenience a žádný zákaz by se na ni vztahovat neměl.
Také západní značky vodky, které mají rusky znějící jména, jako například nejprodávanější z nich Smirnoff, rychle poukazovaly na svůj neruský původ. (Právě Smirnoff je ve vlastnictví britského nápojového gigantu Diageo.)
Za jiných okolností se naopak o původ vodky vedou ostré nacionalisticky laděné spory. Bohužel je lze obtížně řešit kvůli neustále se měnícím hranicím v regionu. Většina historiků nápojů by ale souhlasila s tím, že dnešní Polsko, Rusko a Ukrajina jsou historickým srdcem výroby vodky.
Vzhledem k tomu, že ruské vodky většinou ve světových regálech stále chybějí, zaujaly jejich místo ukrajinské značky, dříve málo známé. Udržování výroby ve válkou zničené zemi však není bez potíží. Bezprostředně po ruské invazi musel Soročinskyj svůj hlavní lihovar na měsíc zavřít. Nachází se ve městě Nemyriv, asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.
Všechno na charitu
Jako většinu podniků na Ukrajině i lihovar v Nemyrivu postihly výpadky elektřiny v důsledku ruských útoků na elektrickou infrastrukturu. Navzdory tomu firma tvrdí, že zaznamenala velký nárůst exportu; například Británie eviduje zvýšení na dvojnásobek. „Hřeje mě u srdce, když vidíme, jak lidé podporují naši zemi tím, co se rozhodnou kupovat,“ říká vlastenecký lihovarník.
Soročinského kolega z branže Dima Deinega říká, že i jeho palírna se sídlem ve městě Žitomyr západně od Kyjeva prokázala značnou odolnost. „Vypořádali jsme se s ostřelováním a máme potíže s dodávkami energie, ale stále jsme schopni vyrábět a vyvážet vodku,“ říká Deinega, jehož značka se nazývá jednoduše Dimova.
Od začátku konfliktu dává podíl ze zisku ukrajinským charitativním organizacím, stejně jako většina výrobců. Jsou jedni z mála, komu válka přinesla kromě tragédie i byznys.
