Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z peněz, které zdravotní pojišťovny za péči platí, jde zhruba 60 procent na platy a deset až 15 procent na provozní výdaje, jako jsou energie nebo voda.
Pokud by se zrušila málo zaplněná oddělení nemocnic akutní péče, mohlo by se ušetřit 50 miliard korun ročně. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Veřejné zdravotní pojištění má mít podle schválené úhradové vyhlášky na příští rok k dispozici 515 miliard korun z 527,9 miliardy příjmů systému veřejného zdravotního pojištění.
„Pokud bychom opravdu transformovali všechna nepotřebná akutní lůžka a ta oddělení, kde je obložnost pod deset procent centralizovali, tak se ty úspory mohou pohybovat kolem 50 nebo 60 miliard, možná více,“ řekl Válek. Již dříve ale uváděl, že zavření jakékoliv nemocnice není možné, zejména z politických důvodů v regionech.
„Ušetříme transformací lůžek, ne zavíráním nemocnic, ale potřebujeme péči o stárnoucí populaci. Následná lůžka, která jsou pro pojišťovny levnější, potřebují méně personálu,“ dodal. Změnilo se tak už podle něj asi 1 200 lůžek.
Podle Válka z peněz, které zdravotní pojišťovny za péči platí, jde zhruba 60 procent na platy a deset až 15 procent na provozní výdaje, jako jsou energie nebo voda. Možnost šetřit na neefektivitě nebo prevenci je podle něj jen ze zhruba čtvrtiny částky, tedy ze 171 miliard korun.
Péče v nemocnicích by měla příští rok stát 292,1 miliardy korun, tedy 56,7 procenta všech peněz na zdravotní péči. Do těch věnující se akutní péči půjde 254,6 miliardy, tedy 49 procent všech nákladů.
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je proto možné významně a rychle ušetřit pouze na tom, když se nebude svítit, topit a platit lékaře tam, kde nejsou lékaři potřeba. Ostatní úspory, jako je prevence nebo zabránění opakovaným vyšetřením pacientů, považuje až za následné kroky.
Systém veřejného zdravotního pojištění má k dispozici pro příští rok asi 530 miliard korun, za deset let se částka zhruba zdvojnásobila. Podle poslankyně SPD Ivety Štefanové je namístě hledat nejdříve úspory a vyšší efektivitu, až potom lze uvažovat o případném navýšení pojistného.
„Na prvním místě je zejména prevence a dostupnost primární péče,“ uvedla v České televizi. Pomoci by podle ní mohla také digitalizace a moderní technologie, které náklady snižují.
