Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Slib, že na pandemii nebudou chtít vydělat, se výrobcům vakcín dodržovat nedaří
Podrobnosti o zákulisních jednáních o cenách vakcín proti covidu-19 ukazují, že farmaceutické firmy nejednají tak nezištně, jak loni slibovaly ještě před tím, než byly vakcíny schváleny příslušnými orgány.
Ještě v polovině června zakladatel německé společnosti BioNTech Uğur Şahin ujišťoval, že nechtějí na preparátu proti covidu zbohatnout. Nicméně už několik dní poté farmaceutické firmy Pfizer a BioNTech, jež vakcínu společně prodávají, nabídly Evropské komisi cenu 54,08 eura (1400 korun) za jednu dávku. Tedy 20krát více, než stála konkurenční látka od firmy AstraZeneca, napsal německý deník Süddeutsche Zeitung.
Farmaceutické firmy argumentovaly tím, že se cena nových preparátů stanovuje nikoli podle toho, kolik stojí jejich vývoj a výroba, ale jak velký je jejich medicínský přínos. Do kalkulace ceny prý zahrnovaly i vyčíslení ekonomických škod, které pandemie čínské chřipky působí. V případě EU to je 3,8 miliardy eur za den, za rok to dělá 1,4 bilionu eur.
V původní nabídce dvojice firem udělala bruselské komisi ještě velkorysou nabídku a cenu za jednu očkovací dávku nasadila na zmíněných 54,08 eura při odběru 500 milionů dávek. Celkem by to znamenalo zakázku za 27 miliard eur (699 miliard korun). Takové množství by vystačilo zhruba pro polovinu obyvatelstva Unie. Výrobci přitom už zohlednili největší množstevní slevu v rámci průmyslově vyspělých zemí, uvedli.
Takto vysokou cenu jako neseriózní kritizuje šéf lékové komise Wolf-Dieter Ludwig z Německé lékařské komory. Vnímá ji jako projev honby za ziskem, jež ale není v době pandemie obhajitelná.
Nadsazená cena mohla být jedním z důvodů, proč Evropská komise, jež měla nákup vakcín pro celou EU na starosti, otálela. A dnes je kvůli nedostatku vakcín v Evropě kritizována. „Myslím, že bylo správné při tak vysoké ceně s nákupem váhat,“ souhlasí Ludwig. Navíc loni v létě ještě nebylo jasné, jak bude vakcína účinná. První povolení dostala až v prosinci ve Velké Británii, před Vánocemi se přidala i EU.
Ředitel firmy BioNTech Şahin nechtěl komentovat výši původní nabídky. Ještě na začátku roku prozradil, že jednání s EU byla komplikovanější než v případě jiných zemí. Mluvčí firmy z Mohuče pouze uvedla, že cena závisí na různých faktorech. Navíc chce případný zisk investovat do dalšího vývoje vakcín.
Americká společnost Pfizer k tomu dodala, že jednání o ceně vakcín jsou s jednotlivými vládami na světě důvěrná. Evropská komise se zase brání, že podle smluvních závazků nemůže podrobnosti o vyjednávání o ceně komentovat. Obecně platí, že se obě strany musí na ceně nakonec shodnout, k čemuž během letních měsíců došlo.
Smlouva byla podepsána v listopadu. I když cena nebyla oficiálně zveřejněna, podle části německých médií stojí očkování 15,5 eura (400 korun). V prosinci unikla informace o tom, že cena je 12 eur. Každopádně je to výrazně méně, než činila nabídka loni v červnu. Tato cena zhruba odpovídá i kontraktu ve Spojených státech.
Dalším zavádějícím faktem může být i tvrzení výrobců, že celý vývoj vakcíny byl plně financován ze soukromých zdrojů. Možná to platí pro americký Pfizer, ale nikoli pro německou firmu BioNTech, jež očkovací látku vyvinula. Od německé vlády společnost dostala už před lety dotaci ve výši několika desítek milionů eur.
Finanční podpora byla zásadní pro založení firmy v roce 2008 a fungování v následujících letech, uvedlo německé ministerstvo školství, jež podporuje i výzkum. Firma celkem získala z německého rozpočtu i fondů EU 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). A v roce 2019 od Nadace Billa a Melindy Gatesových dalších 55 milionů dolarů. Loni v létě od německého ministerstva školství dokonce 375 milionů eur přímo na vývoj vakcíny mRNA. I proto by firmy, jež pravidelně dostávají dotace, neměly požadovat vysoké ceny za nové léky, míní Ludwig.
Další výrobci vakcín proti covidu jsou rovněž výraznými příjemci dotací. Sanofi/Glaxo-Smith-Kline a Novavax dostaly 2,1 miliardy dolarů, Oxford/AstraZeneca 1,7 miliardy dolarů, Johnson & Johnson 1,5 miliardy, Moderna 957 milionů. Pokud má být vakcín dostatek i pro obyvatele v chudších zemích, měly by jít zájmy akcionářů farmaceutických firem na nějaký čas stranou.
