Argentina, Bolívie, Mexiko, Nikaragua, Paraguay a Venezuela. Již šest zemí Střední a Jižní Ameriky oficiálně autorizovalo použití ruské vakcíny proti covidu-19. Další země registraci Sputniku V zvažují. Dohnal je k tomu nedostatek ostatních vakcín, případně složitá vyjednávání a problémy s dodávkami. Jak píše zpravodajský web CNN, v době po pandemii z toho může Rusko těžit.
Většina zemí Jižní Ameriky patří dlouhodobě mezi spojence USA. Týká se to například Kolumbie, která se Spojenými státy spolupracovala třeba na dopadení drogového bosse Pabla Escobara. Členové vládní strany Centro Democrático dlouhodobě kritizují snahy Ruska zvýšit svůj vliv v Jižní Americe. Ta samá strana teď s Ruskem vyjednává o dodávkách Sputniku V.
A vše je na dobré cestě. Navzdory faktu, že před třemi měsíci Bogota z nespecifikovaných důvodů vyhostila dva ruské diplomaty. „Obě země chtějí obrátit list. Spolupráce na vakcínách je nejdůležitějším tématem, které pozitivně ovlivní bilaterální vztahy mezi Ruskem a Kolumbií,“ řekl Leonid Sbojko z ruské ambasády v Bogotě webu CNN. Podle Sbojka už je Rusko připraveno dodat prvních 100 tisíc dávek vakcíny do 14 dnů po uzavření dohody.
Mnohem dále je už například Argentina, která objednala 25 milionů dávek Sputniku V a přes 600 tisíc jich už aplikovala. Separátně vede jednání i s americkým Pfizerem, to se ale komplikuje. Podobné potíže hlásí i Brazílie a Peru, jimž se nelíbily některé klauzule, které si chtěl Pfizer do smluv prosadit.
„Vždycky je jednodušší dohodnout se se státem než se soukromou společností, která se musí pojistit proti riziku obrovských ztrát,“ vysvětluje Danil Bočkov, expert na mezinárodní vztahy z think-tanku Ruské rady pro mezinárodní otázky (RIAC). „Se státem vlastněnými společnostmi se jedná lépe, zvlášť když se snaží prosadit své politické cíle,“ dodává.
Potvrzuje to i Eduardo Valdes, předseda zahraničního výboru v argentinské sněmovně. Podle něj dodávky Sputniku V nakonec dojednal přímo argentinský prezident Alberto Fernández se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. „Teď není čas na ideologii. Naším cílem je zajistit západní polokouli vakcíny, a ne šťourat ve vnitrostátních záležitostech,“ uvedl s odkazem na fakt, jak se některé západní země veřejně vymezují proti současné situaci v Rusku, napjaté po uvěznění Alexeje Navalného.
Kromě jednoduššího jednání a rychlosti dodávek hraje pro ruskou vakcínu i snazší skladování a nižší cena. Jedna dávka Sputniku V vyjde v přepočtu přibližně na 215 korun, zatímco ta od Pfizeru na 415 korun.
Podle mezinárodních expertů může Rusko „vakcínovou diplomacií“ posílit svůj vliv v Jižní Americe. Cíle může mít politické i obchodní. „Pokud je vaším cílem zpochybnit hodnoty liberálního světa, je pro to Jižní Amerika obzvlášť citlivým regionem,“ uvedl prezident argentinského think-tanku pro mezinárodní politiku CRIES. Jak dodává bývalý bolivijský velvyslanec v OSN Pablo Solon, Spojené státy se snaží dostat vakcínu hlavně mezi své občany, zatímco Rusko a Čína se jejich prostřednictvím pokoušejí navázat nová spojenectví.
V Evropské unii používá ruskou vakcínu Maďarsko. Možnosti nakoupit Sputnik V zvažoval i český premiér Andrej Babiš, který se na něj informoval při své nedávné návštěvě Srbska. Na českého premiéra v tomto ohledu tlačila i KSČM, která požadovala, aby Česko ruský přípravek pořídilo.