Čínská chřipka jako by 24. února společně se vpádem ruského agresora do sousední země skončila.

Úplně jiná situace je touto dobou v Asii. Znepokojivé zprávy přicházely minulý týden především z Číny, která kvůli novým ohniskům nákazy zavedla plošné testování i omezení pohybu v několika velkých aglomeracích. V polovině minulého týdne se tak v různě tvrdých lockdownech ocitlo na 50 milionů Číňanů.

Razantní reakce může působit paradoxně: Peking před několika dny hlásil rekordy v počtu nákaz od samého začátku pandemie, i přesto ale vykazoval čísla stále podstatně nižší než například Česko – kolem pěti tisíc případů denně. Pro nepromořenou čínskou populaci ale může v případě, že se šíření vymkne kontrole, covid způsobit mnohem horší problémy.

Důkazem je Hongkong, který v posledních dnech procházel srovnatelnou situací jako nejhůře zasažené regiony ve světě před rokem či dvěma. Zprávy hovoří o přeplněných nemocnicích i márnicích a alarmující je zejména úmrtnost kolem pěti procent. Důvodem je především nízká proočkovanost starší populace, přičemž právě senioři tvoří většinu obětí.

Zděšení po celém světě vyvolalo zejména uzavření jihočínského 17milionového města Šen-čen. Kvůli odstávce klíčového přístavu hrozí další rána pro už tak zpřetrhané dodavatelské řetězce. Pokud se nepodaří ohniska rychle uhasit, kombinace války v Evropě a covidu v Asii může poslat do recese celý svět.