Po slovenských volbách se začíná naplňovat to, co už avizoval Robert Fico z vítězné strany Směr a co se dá shrnout do jeho krátké věty: Už ani náboj Ukrajině.

Prezidentka Zuzana Čaputová se postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině, čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po nichž na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají.

V Kremlu z toho musí mít samozřejmě radost. Ostatně spokojenost nad výsledky slovenských voleb vyjádřil nepřímo Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, když prohlásil, že je absurdní označovat politiky v Evropě, kteří myslí na suverenitu své země, za proruské.

Jenže Ficův postoj skutečně Moskvě nahrává. Nejde jen o jeho předvolební šíření dezinformací typu, že válku rozpoutali „ukrajinští fašisté“. Jedná se především o reálný dopad – nejen výroků Roberta Fica, ale i dalších politiků, kteří odmítají posílat Ukrajině další střelivo a techniku. A to se právě teď ukazuje, pokud se skutečně vojenské dodávky ze Slovenska na Ukrajinu zastaví.

Samozřejmě si můžeme říct, že bez slovenských zbraní a munice se ukrajinská armáda nezhroutí, ale i malá země Evropské unie může mít v tomto ohledu velký význam. Je to i povzbuzení pro diktátora Vladimira Putina, že se vyplatí informační válka vůči „zlému“ Západu, že se vyplatí krůček po krůčku drolit jeho jednotu.

Fico sice tvrdí, že Evropská unie by měla hledat diplomatické řešení a vyjednat mírovou dohodu, ale v první řadě by měl vítěz slovenských voleb tlačit na to, aby se Rusko stáhlo z okupovaných území. To by měl být přece základ mírové dohody.

Jak by asi Fico mluvil, kdyby část Slovenska okupovala cizí mocnost? Také by volal po mírové dohodě a po kompromisu s agresorem?