„Útok pěstičkami.“ Tak média informovala o konfliktu mezi žákem čtvrté třídy a učitelkou, který se začátkem školního roku udál na Základní škole Zárubova v Praze 12. V minulosti se po podobných incidentech rychle zavřela voda. Tentokrát to však má být jiné. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková totiž požaduje systémové řešení, aby se podobné případy buď již neopakovaly, nebo měly adekvátní dohru. „Každá škola by měla být schopná zajistit respektující a bezpečné prostředí pro děti i pedagogy,“ řekla Laurenčíková Hrotu.
Zavřete sešity…
Zmiňovaný incident na základní škole naštěstí neskončil nijak tragicky. Výjimečný byl ale v tom, že podle svědků proběhl v jinak naprosto klidné atmosféře. Učitelka si s dětmi povídala a zadala jim běžné úkony. Podobné známe z dětství také: zavřete sešity, odložte si psací potřeby. Jeden z chlapců na to ale reagoval tak, že vystartoval z lavice a začal do učitelky bušit pěstmi. Ředitelka školy to ohlásila na městskou část a následně na policii. Učitelka vyvázla bez zranění a ani žák si v afektu nijak neublížil. Učitelský sbor ale událost konsternovala. „Tak špatný začátek školního roku jsme tu ještě neměli,“ řekla redaktorovi jedna z místních pedagožek.
Následně na dění reagovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Šimáčková Laurenčíková. „Jasně se ukazuje, že se musí intenzivně rozvíjet podpora škol v práci s ohroženými dětmi. Děti mají právo na podporu a odbornou pomoc. Řešením není tlak ani represe,“ uvedla.
Svou aktivitu chce nyní dovést do konce. Vznikne prý nová metodika. A ve školách se bude více prosazovat pomůcka – kartička KID, která seznamuje se znaky ohroženého dítěte a pomáhá učitelům takové dítě odhalit. „Je třeba zajistit metodiky pro specifické situace a urychleně rozvíjet týmy na podporu dětského duševního zdraví. To jsou opatření, která pomáhají všem dětem,“ míní zmocněnkyně. Za tím účelem prý již oslovila ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s žádostí o společný postup.
Lépe připravení učitelé
Kromě nových manuálů, jak mají učitelé reagovat na mimořádnosti, se také má proměnit výuka budoucích učitelů a další průběžné vzdělávání těch současných. „Aby v profesní přípravě učitelů a dalších pedagogických profesí byly více zahrnuty metody, které umožňují dobře zvládat náročné chování dětí,“ zdůvodňuje zmocněnkyně.
Kroky Laurenčíkové Šimáčkové však rozporují hlasy z terénu. Podle učitelky z výše uvedené školy vedení situaci analyzovalo a nepřišlo se na nic, co by měli jako instituce udělat jinak. Kriticky reagoval i spolek Pedagogická komora, a to prostřednictvím své expertky na speciální pedagogiku Jany Karvaiové. „Školení? Metodický sešit? Při čtení záměrů paní zmocněnkyně nevím, zda se mám smát – protože bych musela její slova brát jako vtip týdne –, nebo plakat, a to nad naprostou neznalostí terénu a běžné školní praxe. Ale mám se prý těšit, vytvoří metodický pokyn. Nevím, zda v něm bude, že si máme psychologa nakreslit, nebo si na něj zahrát. Protože právě psycholog je to, co chybí,“ říká Karvaiová.
Podle Asociace dětské psychologie aktuálně Česko postrádá asi 700 dětských psychologů. „Najít jej v okruhu padesáti kilometrů je nadlidská práce, možná snad jen toho, který chce platit ‚na dřevo‘. A to situaci nevylepšuje, protože u nás v provinciích nejsou lidé zrovna movití, aby si mohli dovolit tuto placenou službu. Jeden dětský psychiatr na celý okres taky není žádná hitparáda. Takže babo raď,“ říká Karvaiová, která působí v České Skalici na Náchodsku.
Asociace bezpečná škola uvádí, že má s verbálním či fyzickým napadením zkušenost zhruba čtvrtina českých škol. Hned několikrát se uvažovalo o tom, že by se učitelé stali takzvanými chráněnými osobami a za jejich napadení by pachatelům hrozily vyšší tresty. Politici však tento záměr nikdy nedotáhli do konce.
