Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Stažení ruských jednotek na levý břeh Dněpru je tajným plánem, jak vlákat do pasti vojáky zemí NATO, zaznělo v ruské státní televizi. Jedná se o zoufalý pokus Kremlu uklidnit domácí publikum.
Porážka se dá vysvětlovat různě a platí to i pro ukrajinské město Cherson, které bez boje opustily ruské jednotky. Jde totiž o citelnou ztrátu metropole na Dněpru. Ruská propaganda ale zdůrazňuje hlavně to, že se jednalo o pečlivě naplánovaný ústup do připravených pozic na levém břehu řeky.
V ruské státní televizi došlo ještě na divočejší vysvětlení ústupu ruských jednotek. Televizní moderátor a režisér arménsko-ruského původu Tigran Keosajan, na kterého už uvalily sankce EU a Spojené království kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu (Kazachstán jej zařadil na seznam teroristů letos v červnu), tvrdí, že ústup Rusů z Chersonu je promyšlenou lstí a pastí na vojáky členských zemí Severoatlantické aliance.
Údajná slabost ruské armády má vojáky NATO nalákat až hluboko na území Ukrajiny a pak ruská armáda udeří a západní jednotky zničí, hlásá Putinův oblíbenec Keosajan. „Doufám, že je to možná tajný plán, jak je nalákat (…) S největší pravděpodobností jde o past, ale teď mluvím spíše o globální pasti,“ okomentoval skutečnost, že ruská armáda opustila bez boje původně třísettisícové město a správní centrum celé oblasti.
Kremelský propagandista dodal, že ruská armáda teď není ve stavu, aby se mohla bránit jednotkám NATO, které „překračují hranice Polska, Slovenska, Česka“ a postupně zaplní celou Ukrajinu. Nicméně všechny alianční jednotky budou dříve či později zničeny, slíbil Keosajan ruským televizním divákům.
Rusové mají podle něj použít při ničení západních nepřátel těžké bomby a napalm. Severoatlantická aliance a také Spojené státy opakovaně zdůrazňují, že vlastní jednotky na území Ukrajiny nepošlou. Západní spojenci ale podporují Ukrajinu penězi, zbraněmi a výcvikem ukrajinských vojáků. Jen Američané už na vojenskou pomoci vyčlenili přes dvacet miliard dolarů.
Profesor válečných studií na King’s College v Londýně Michael Clarke si všímá hlavně toho, jak se postupně s neúspěchy ruské armády mění rétorika i válečné cíle Kremlu. Divoká vysvětlení, jako je teorie ruského televizního moderátora, ukazují zejména na to, že se kremelská propaganda snaží svalit vojenské neúspěchy na někoho jiného, než je Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu. „Proto je logičtější svalit vinu na NATO (a zvláště na Británii, v jakémsi zvráceném komplimentu) jako vysvětlení těchto selhání,“ řekl pro americký Newsweek.
Kremelská rétorika už prošla čtyřmi fázemi válečných cílů. Nejprve se jednalo o speciální vojenskou operaci, jež měla svrhnout vládu v Kyjevě (ukrajinský prezident byl Moskvou na začátku okupace vykreslován jako fašista a narkoman), protože podvádí své vlastní občany. Ve druhé fázi začal Kreml hovořit o tom, že je třeba ochránit rusky mluvící obyvatelstvo na Ukrajině, zejména na Donbasu.
Když obsazení Kyjeva i Donbasu selhalo, Putin a spol. se uchýlili k tvrzení, že se jedná o válku s celou Severoatlantickou aliancí, jež chce přes území Ukrajiny napadnout Rusko. A v konečné fázi jde o konflikt, jehož cílem je zničení Ruské federace i s jejími hodnotami, které jsou v protikladu k „upadajícímu Západu“ podporujícímu například práva homosexuálů nebo masivní migraci.
Propaganda v ruské televizi změnu těchto cílů servíruje divákům. Aby se ospravedlnila neschopnost vedení ruských generálů, předkládají se šílené teorie, jako je „past na vojáky NATO“ u Chersonu. Clarke tvrdí, že současné Rusko kopíruje psychologický fenomén „kognitivní disonance“ (ohýbání pravdy místo toho, aby se čelilo faktům) ruských marxistů i nacistů v první polovině 20. století.
Nicméně i v Rusku roste kritika toho, že Moskva opustila Cherson tak lehce. Ruský nacionalista Alexander Dugin, známý jako „Putinův mozek“, už naznačil, že ruský vládce může být svržen, pokud nepochopí současnou situaci. I další televizní moderátor Vladimir Solovjov vyjádřil velké zklamání, že Rusové přenechali Ukrajincům správní centrum na Dněpru bez boje.
Samotná Ukrajina tvrdí, že Rusko ztratilo ve válce přes osmdesát tisíc vojáků, jen za poslední dva týdny deset tisíc. Moskva také už přišla o polovinu území, které na začátku války obsadila, všiml si zpravodaj ABC News James Longman.
