Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ukrajina se chlubí tím, že zahraniční vojenská pomoc tvoří téměř devadesát procent ruského rozpočtu na obranu. Realita je ale poněkud komplikovanější.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja se na Twitteru pochlubil, že Ukrajina už získala formou vojenské pomoci od západních spojenců 86 procent ruského obranného rozpočtu. V absolutních číslech se jedná o úctyhodných 41 miliard dolarů (996 miliard korun). Diplomat vychází z údajů německého Institutu pro Světovou ekonomiku v Kielu, který monitoruje finanční pomoc západních spojenců pro Kyjev. Jedná se o souhrnnou sumu od začátku ruské agrese ke 3. říjnu.
„Vojenská pomoc, kterou Ukrajina obdržela v roce 2022, je o čtrnáct procent nižší než vojenský rozpočet Ruska,“ pochvaloval si ukrajinský diplomat. Navíc Bidenova administrativa už oznámila, že na Ukrajinu pošle zbraně za dalších 275 milionů dolarů, aby se Kyjevu podařilo vytlačit ruské okupanty z oblasti okolo Chersonu.
Ukrajinský optimismus (nebo propagandu) ale brzdí nejasnosti ohledně skutečné výše ruského rozpočtu na armádu. Ruská vláda totiž od května neposkytuje prakticky žádné statistiky k vývoji státních financí. Srovnání může vycházet z čísel z loňského roku, kdy uznávaný Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) operoval s ruským rozpočtem pro rok 2021 ve výši 65,9 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun).
Pokud by Kreml utrácel za armádu stejně jako loni, pak by vojenská pomoc Ukrajině dosahovala pouze 62 procent ruského rozpočtu, tedy necelých dvou třetin. Je ale pravděpodobné, že Vladimir Putin pumpuje „do své války“ mnohem více prostředků.
Americký think-tank pro obrannou politiku Jamestown Foundation odhaduje podle dostupných ruských veřejných zdrojů, že letos rozpočet Moskvy na ruskou armádu dosáhne 5,5 bilionu rublů, což by podle oficiálního kurzu znamenalo devadesát miliard dolarů. Pak by Ukrajina měla na válku jen necelou polovinu peněz, které má Rusko.
Expert na ruské ozbrojené složky z Jamestown Foundation Pavel Luzin si klade otázku, jak dlouho dokáže Putinův režim financovat válku na Ukrajině a jaké faktory výši prostředků ovlivňují. Kreml už v červnu navýšil částku na výrobu zbraní ve výši okolo deseti miliard dolarů. A k dalšímu zvýšení rozpočtu došlo v září. Navíc je pravděpodobné, že do konce roku Kreml opět zvedne výdaje na zbrojení.
Každopádně to podle Luzina povede k tomu, že se ruský rozpočet dostane do mnohem větší nerovnováhy, než se původně myslelo. Navíc je k tomu ještě nutné připočítat další výdaje na ruskou gardu a tajnou policii FSB, jež činí další desítky miliard dolarů. Celkové výdaje na válku navíc výrazně „rozhodila“ i nepříliš povedená mobilizace, která ukázala limity ruských vojenských skladů.
Nárůst výdajů spojených s vedením války na Ukrajině, kde se bojuje na frontě o délce tisíc kilometrů, bude každopádně znamenat to, že ruská vláda bude mít méně prostředků na jiné rozpočtové kapitoly. Například na vzdělání, důchody, zdravotnictví nebo investice do průmyslu, infrastruktury, vědy a výzkumu.
Méně peněz dostanou i ruské regiony a gubernátoři. To povede ve spojení se západními sankcemi a embargem na dovoz vyspělých technologií k dalšímu zaostávání ruské ekonomiky vůči mezinárodní konkurenci.
Pokud se vrátíme k původní zprávě ukrajinského diplomata Kyslycji a údajům institutu v Kielu, je zajímavé, že největší pomoc jako podíl vlastních obranných rozpočtů poskytlo Lotyšsko, a to ve výši 41 procent. Na druhém místě je Estonsko s podílem 37 procent rozpočtu na obranu, třetí je Litva se sedmnácti procenty, Polsko dává patnáct procent. Vysoko se drží i Česká republika s devíti procenty.
[[Twitter status: https://twitter.com/SergiyKyslytsya/status/1587401575663804416]]
Z velkých ekonomik většina vojenské pomoci směřuje ze Spojených států – absolutně 28 miliard dolarů, což znamená 3,6 procenta amerického rozpočtu na obranu, v případě Spojeného království to je 6,7 procenta. Německo dosud dodalo na Ukrajinu zbraně a vojenský materiál jen ve výši 2,4 procenta svého armádního rozpočtu, Francie pouze 0,5 procenta. Zahraniční vojenská pomoc Ukrajině do začátku října činila téměř osminásobek ukrajinského vojenského rozpočtu.
V tomto kontextu se nabízí otázka, jak účinné jsou západní sankce uvalené na Rusko. Jejich primárním cílem bylo odstřihnout ruského diktátora od zdrojů pro vedení války. Na začátku konfliktu někteří ekonomové předpovídali rychlé zhroucení ruské ekonomiky a bankrot státních financí.
K němu technicky vzato došlo, když věřitelé fakticky znemožnili Rusku uhradit dluhy v dolarech nebo eurech. Ruská ekonomika ale ukázala velkou odolnost i díky tomu, že ceny energetických komodit během roku výrazně rostly.
Podle aktuálních prognóz Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se nicméně ruská ekonomika v letošním roce propadne. Světová banka prognózuje propad ruského HDP o devět procent, opatrnější OECD předvídá pokles o 5,5 procenta.
Ruský import i export se letos podle Světové banky sníží o více než třicet procent. Míra inflace by měla činit 22 procent. Z dlouhodobého hlediska začne mít ruské hospodářství zásadní problém s kvalifikovanou pracovní silou, protože během války dochází k masivnímu odlivu mozků z Putinovy říše zla. Běžní Rusové se budou mít na konci tohoto roku každopádně ekonomicky podstatně hůře, než tomu bylo před začátkem Putinovy války na Ukrajině.
