Z Ruska narychlo uprchlo několik stovek tisíc převážně mladých mužů (odhady kolísají od několika set tisíc až po jeden milion lidí) poté, co Vladimir Putin letos 21. září vyhlásil částečnou mobilizaci. Po několika týdnech, kdy ruský diktátor oficiálně oznámil, že mobilizace končí, se řada uprchlíků do rodné země opět vrací.
„S bratrem jsme se pokusili najít práci v Kazachstánu, alespoň fiktivní, abychom získali povolení k pobytu. Ale nic z toho nebylo,“ vysvětlil pro The Moscow Times důvody návratu do Moskvy jednadvacetiletý Pavel, jenž strávil v exilu pouhé tři týdny.
Utekl zejména v návalu paniky, která postihla i jeho vrstevníky. Obávali se, že budou muset umírat na ukrajinském území za vůdce v Kremlu. Neplánovaný výlet do Kazachstánu jej vyšel asi na sto tisíc rublů (čtyřicet tisíc korun podle oficiálního kurzu).
Snaha ruského ministerstva obrany získat pro válku na Ukrajině dalších 300 tisíc vojáků vyvolala během září obrovský chaos v ruské společnosti. Lidé v panice nakupovali letenky prakticky kamkoli mimo Rusko, hraniční přechody byly ucpané kolonami aut.
Ruská armáda selhala
Kromě toho, že řada mladších a dobře vzdělaných Rusů nechtěla narukovat, to bylo zároveň nepřímé přiznání vedení Ruska, že vojenská operace na Ukrajině selhala. Nicméně nyní už lidé opět věří Putinovi, že má situaci pod kontrolou, když na konci října oznámil, že mobilizace byla úspěšně ukončena. Zhruba polovina odpíračů věří, že se umírání na Ukrajině vyhne, a vrací se zpět domů.
Semjon, který se živí jako tesař v Moskvě, rovněž potvrdil, že se vrací do hlavního ruského města z arménského Jerevanu. „Policie přestala chytat muže na ulicích a ve stanicích metra,“ vysvětlil, proč se vrací za manželkou a dvěma dcerami.
Navrátilci si přesto uvědomují, že může přijít druhá vlna mobilizace. Pak už nebude tak snadné Ruskou federaci opustit. Pavel tvrdí, že se vrátil hlavně kvůli přítelkyni. „Nucená emigrace, zvláště osamocená, je psychicky náročná,“ doplnil mladík, jenž pracuje v IT oboru a myslí si, že by teoreticky neměl být odveden do armády.
Nicméně ti, kteří se rozhodli pro návrat, mohou být většinou ruské veřejnosti stigmatizováni jako zrádci (přesně v duchu propagandy) a hrozí jim i vězení. Ruský senátor a hlásná trouba Kremlu Andrej Klimov v říjnu varoval, že Rusové, kteří utekli před mobilizací, mohou být označeni jako zahraniční agenti, což prakticky znamená zostřený dohled ruských úřadů. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Rady federace Valentina Matvijenková zase označila uprchlíky, kteří se vyhýbají mobilizaci, za krysy, které už nejsou v Rusku vítány.
Čeká se další mobilizace
Západní vojenští analytici varují, že nasazení desítek tisíc nových vojáků (většinou bez řádného výcviku a vybavení) zásadně nezmění situaci na bojišti. I proto se očekává, že Rusko dříve nebo později obnoví další vlnu mobilizace. Nezávislý webový portál Meduza napsal, že by další kolo rozesílání povolávacích rozkazů mohlo přijít koncem zimy.
Semjon, tesař z Moskvy, přiznal, že pokud by došlo k další vlně mobilizace, opět by se snažil ze země prchnout. „Pokud dojde k druhé vlně mobilizace, pokusím se odejít. Ale tentokrát to bude s mojí rodinou,“ řekl listu The Moscow Times.
Jedním z dalších uprchlíků, kteří nechtějí bojovat v Putinově válce, je obchodník z Petrohradu, který se také narychlo přestěhoval do arménského Jerevanu. „Věřím, že vše brzy skončí a já se vrátím do Ruska. (…) Miluji svou zemi, i když je trochu nemocná,“ prohlásil. Obchod v Rusku funguje dál a řídí jej na dálku.
Čtyřiadvacetiletá Nika Karčevská odešla do Gruzie už po únorové invazi. Všimla si, že hodně ruských mužů přijelo do Tbilisi pouze s několika desítkami dolarů v kapse bez zajištěné práce nebo znalosti práce na počítači, kterou je možné dělat online. Některým dokonce pomáhala, aby se do Gruzie dostali. Zhruba polovina se ale už vrátila bez peněz zpět do Ruska, odhadla.
Není divu, že se Rusové mobilizaci brání. U nově vytvořených jednotek dochází k vysokým ztrátám. Přiznávají to i ruská nezávislá média. Nováčci z Voroněžské oblasti byli u Makijivky v Luhanské oblasti ponecháni bez velení, když došlo k dělostřeleckému útoku na jejich pozice přímo na linii kontaktu s nepřítelem. Mohlo dojít ke ztrátě pěti stovek mužů, napsal web Verstka s odkazem na zprávy od přeživších a pozůstalých vojáků.
