Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Ustojí Němci odstřižení ruského plynu a co to provede s Českem?

Německý dodavatelský řetězec, jehož je česká ekonomika součástí, snad nikdy v posledních sedmdesáti letech neprocházel větší zatěžkávací zkouškou, a to jsme teprve na začátku

Ustojí Němci odstřižení ruského plynu a co to provede s Českem?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Pravidelná údržba nejdelšího podmořského plynovodu na světě jako každý rok měla zabrat deset dnů, maximálně dva týdny. Pak se 1220 kilometrů dlouhým potrubím, propojujícím pod Baltským mořem Vyborg s Lubminem, měl zase rozproudit zemní plyn. Jenže Vyborg je v Rusku kousek od Petrohradu a Lubmin nedaleko Greifswaldu v Meklenbursku-Předním Pomořansku a ta dlouhá roura se jmenuje Nord Stream 1. Od svého spuštění před více než desetiletím může do Evropy dodávat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu z ložisek na západní Sibiři ročně. Anebo také nemusí a objem dodávek se již před plánovanou odstávkou 11. července prudce snížil.

Ruská agrese na Ukrajině změnila plyn v nejmocnější zbraň, kterou má Kreml k dispozici, aniž by musel někam posílat jediného pěšáka. Vývoz plynu do Evropy vydělává Gazpromu při asi čtvrtinových objemech ve srovnání s loňskem pořád zhruba stejné peníze, asi sto milionů eur denně, odhaduje specializovaná londýnská energetická zpravodajská agentura ICIS.

Číslo nezahrnuje Turecko a maličké Moldavsko, ale potvrzuje to, že Rusko sice nemůže najít pro svůj plyn náhradu za evropské odběratele z důvodů chybějící kapacity plynovodů do Asie a LNG terminálů, ale z hlediska exportních příjmů nestrádá. Naopak evropští dovozci ruského plynu nemohou sehnat náhradní zdroje plynu v dostatečném objemu, a tak platí mnohem víc než kdokoli jiný.

Odstávka na věčné časy?

Gazprom jako prodloužená ruka Kremlu může využít „drobné technické záminky“, aby rutinní plánovanou údržbu na Nord Streamu 1 protáhl, nepustil plyn vůbec nebo jenom na část kapacity, a znemožnil tak naplňování zásobníků v Evropě před příchodem zimy. Ve snaze nezavdat příčinu protahování odstávky proto Němci úpěnlivě prosili, aby Kanada přijala dočasnou výjimku ze sankčního režimu a umožnila vrácení jedné z kompresorových turbín vyrobených pro Nord Stream 1 v Kanadě v roce 2009 tamní pobočkou dnešní Siemens Energy, která zajišťuje i jejich následný servis v Montrealu. Kanada vyhověla a Rusko dostalo zprávu, že nemá přestávat tlačit správným způsobem na správně citlivých bodech.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit