Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Londýnský think-tank ETC tvrdí, že zvládnout úkol uhlíkové neutrality do roku 2050 je technicky i ekonomicky možné, ale globální ekonomiku to bude stát ročně 1,5 procenta HDP. To znamená jeden až dva biliony dolarů.
Jako nezvladatelný úkol je mnoha odborníky z průmyslu i politiky vnímán cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Dlouhododbě jej propaguje Organizace spojených národů, aby zabránila oteplování planety. Nyní s ambicióznějšími cíli na snižování emisí přišla i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyhlásila plán zvýšit snížení emisí do roku 2030 ze 40 procent na 55 ve srovnání s úrovní roku 1990. Argumentovala i tím, že část evropského průmyslu chce tento cíl zvládnout.
Český ministr průmyslu Karel Havlíček tento nápad označil jako nereálný, protože se neopírá o fakta. Pro českou ekonomiku je rychlejší snižování emisí podle Havlíčka nemožné. Už jenom proto, že výstavba nových jaderných zdrojů se potáhne za rok 2030.
Londýnský think-tank Energy Transitions Commission (ETC), který sdružuje odborníky z energetického, průmyslového i bankovního sektoru, uvedl, že dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 není nereálné. Je ale zapotřebí masivních investic. V globálním měřítku to znamená objem financí ve výši jednoho až dvou bilionů dolarů ročně, což odpovídá jednomu až 1,5 procenta celosvětového hrubého domácího produktu.
Většina změn ale musí proběhnout do roku 2030. „V opačném případě bude příliš pozdě,“ varoval předseda ETC Adair Turner. Opatření, jež se uskuteční v příštích deseti letech, budou pro zvládnutí této „mission possible“ zásadní, zdůraznil bývalý poradce britské vlády pro klimatické změny a člen Sněmovny lordů.
Think-tank vyzval k urychlenému přechodu na solární a větrnou energii, zintenzivnění zavádění elektromobility a provádění klimatické politiky, jež podpoří investice do bezuhlíkových řešení. Mají se podporovat i vodíkové technologie, zachycování a uskladnění uhlíku, skladování energie. I rozvíjející se ekonomiky, jako je ta čínská, mají předpoklady pro to, aby zaváděly nové technologie, upozornil ETC.
Do roku 2050 by se měla produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů zvýšit čtyřikrát až pětkrát. To by ale mělo znamenat, že se roční tempo růstu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie zvýší ve srovnání s rokem 2019 pětkrát až šestkrát.
Časopis Forbes připomenul, že průmysl je ohledně rychlého snižování emisí rozdělen. Proti je například evropská obchodní komora Eurochambers, jež zastřešuje hospodářské komory evropských zemí. Dosavadní cíl snížení emisí o 40 procent do deseti let považuje za dostatečně ambiciózní, zvyšování tohoto závazku přehlíží zájmy podnikatelské i spotřebitelské komunity.
Na druhou stranu řada velkých korporací rychlejší snižování emisí podporuje. Mezi 150 firmami, jež schvalují plán Evropské komise, je například Microsoft, IKEA, Deutsche Bank, Unilever, Google, EDF, Apple. „Z pohledu podnikatelů a investorů je vyjasnění a časový harmonogram na cestě k nulovým emisím zásadní. Poskytne nám to důvěru potřebnou k investicím pro snižování emisí,“ napsali zástupci firem v otevřeném dopise. Rychlé snižování emisí skleníkových plynů také oceňují zástupci sektoru obnovitelných zdrojů.
S tempem snižování emisí v rámci EU nesouhlasí organizace pro ochranu životního prostředí. Podle Greenpeace je cíl stále nedostatečný, hnutí požaduje snížení emisí o 65 procent do deseti let.
Von der Leyenová navrhla, aby byly na investice vydávány zelené dluhopisy. Z částky 750 miliard eur v rámci balíčku pro pomoc ekonomice EU po koronaviru by to mělo být 30 procent. Tento záměr ale musí schválit europarlament i jednotlivé vlády.
„Uvědomuji si, že zvýšení ze 40 procent na 55 je pro některé příliš velké, pro jiné zase nedostatečné. Naše posouzení dopadů takového opatření ale ukazuje, že to naše ekonomika i průmysl zvládnou,“ zdůraznila šéfka Komise v Evropském parlamentu, kde představila priority Bruselu do dalších let.
