Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Klimatický dárce. Bezos lije miliony do neziskovek

Jeff Bezos se zavázal dát deset miliard dolarů na řešení změny klimatu. Jeho prvních 791 milionů směřovalo většinou do zavedených organizací, které mají financí dostatek.

Klimatický dárce. Bezos lije miliony do neziskovek
Jeff Bezos | Shutterstock.com

Nejbohatší muž planety Jeff Bezos, jehož majetek Forbes vyčíslil na 182 miliard dolarů (v Amazonu vlastní 11 procent akcií), patří také k největším dárcům peněz na ochranu klimatu. Zavázal se přispět částkou deset miliard dolarů na boj s klimatem. I tento slib je rekordním počinem.

Svou první „splátku“ ve výši 791 milionů na klimatickou akci – ať si pod tím představíme cokoli – dal z větší části neziskovým organizacím, které jsou prověřené časem a nemají ani problémy s financováním.

„Je to nový typ filantropa,“ komentuje počínání majitele deníku The Washington Post bývalý ředitel Institutu pro Zemi na Kolumbijské univerzitě Steven Cohen. Bezos nemá předchozí zkušenosti s dárcovstvím do environmentálních organizací, tak se raději drží osvědčených značek.

Jednou z nich je švýcarský Světový fond na ochranu přírody (WWF) nebo americká organizace The Nature Conservancy, jež patří mezi nejefektivnější neziskové organizace světa. V roce 2019 vykázala příjmy od dárců přesahující miliardu dolarů. Obě společnosti dostaly od Bezose 100 milionů dolarů. Podporou velkých organizací nelze podle Cohena udělat chybu, a navíc je možné sledovat výsledek v rámci konkrétních projektů v poměrně krátkém čase. 

Komu všemu dal

Komu všemu zakladatel Amazonu dal (a na koho se nedostalo), zmapoval web Fast Company. Jednou z obdarovaných byla i organizace World Resources Institute (WRI). Novou dávku financí plánuje použít na elektrifikaci amerických školních autobusů, které mají většinou vysokou spotřebu pohonných hmot a produkují emise.

„Elektrifikace školních autobusů je jedinečnou příležitostí k urychlení dekarbonizace. Zároveň přináší hmatatelný přínos každé komunitě ve Spojených státech,“ pochválil donátora ředitel Rossova centra pro udržitelná města WRI Aniruddha Dasgupta, který se zaměřuje na zlepšování kvality života ve městech po celém světě. V Americe je nyní z celkového počtu 480 tisíc žlutých autobusů jen jedno procento na elektrický pohon.

Peníze mají přispět hlavně ke změně politiky veřejné správy, aby motivovala výrobce k nabídce elektrických školních autobusů. Změna má přinést i další pracovní místa. Větší objem finančních prostředků podle Dasgupty urychlí změny ve společnosti směrem k elektrifikaci dopravy. 

Většinu peněz ale má WRI použít na financování nové satelitní technologie, jež bude sledovat využívání půdy a bude moci vytipovat vhodná místa pro opětovné zalesnění. 

Kritici: Pomalá a neupřímná reakce

Ještě v září byl Bezos veřejně popotahován, že od únorového oznámení, že dá na klimatickou akci celkem deset miliard dolarů, neučinil nic. Dlouhodobě je kritizován i svými zaměstnanci za to, že se jeho firma ekologicky nechová a svým provozem zvyšuje produkci skleníkových plynů. V minulém roce byl růst emisí Amazonu 15 procent oproti roku 2018. 

Skupina zaměstnanců sdružených do Amazon Employees for Climate Justice navíc na začátku tohoto roku tvrdila, že lidem, kteří se aktivně zapojují do klimatického boje, je v rámci firmy vyhrožováno vyhazovem. Proto Bezosovy kroky hodnotí spíše jako jeho PR, aby vypadal na veřejnosti lépe.

Amazonu se během pandemie ekonomicky daří, ve třetím kvartálu firma utržila 96 miliard dolarů, což znamená meziročně nárůst o 37 procent. Také čistý zisk se zvýšil na 6,3 miliardy dolarů a byl trojnásobný oproti stejnému období v roce 2019.

I přes kritiku Cohen Bezosův přístup chválí. Nejbohatší člověk planety jde ostatním příkladem a snaží se přispět k řešení „nejdůležitějších“ problémů lidstva. Nicméně aby bylo možné globální změny klimatu dostat pod kontrolu, nebudou stačit jen příspěvky filantropů. Je potřeba, aby veřejný sektor spojil síly se soukromým a společně se vydaly směrem k udržitelnější budoucnosti, zdůraznil profesor pro veřejnou politiku Cohen. 

Bezos a klimatická akce 

Environmental Defense Fund – 100 milionů dolarů. Peníze mají jít na dokončení satelitního projektu MethaneSAT, který bude sledovat úniky metanu na planetě. Ty by se měly podle této organizace v ropném a plynárenském průmyslu snížit o 45 procent do roku 2025. To je jedno z nejrychlejších řešení, jak zpomalit tempo globálního oteplování při současném pokračování trendu dekarbonizace energetiky. Peníze by měly také přispět k rozvoji přírodních řešení pro ukládání uhlíku v lesích, půdě a oceánech. 
The Nature Conservancy – 100 milionů dolarů. Peníze mají směřovat hlavně na záchranu oblasti Emerald Edge, což je nejdelší pobřežní pás deštných pralesů na světě, který se táhne od státu Washington přes Britskou Kolumbii až po Aljašku. Prostředky mají rovněž snižovat uhlíkovou stopu zemědělství v Indii.
World Resources Institute – 100 milionů dolarů. Obnova lesů a satelitní monitoring emisí uhlíku. Elektrifikace školních autobusů.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) – 100 milionů dolarů. Ochrana a obnova mangrovových lesů, jež ukládají emise uhlíku a chrání pobřeží před povodněmi a erozí. Peníze mají podpořit využití mořských řas pro výrobu alternativních paliv.
Natural Resources Defense Council – 100 milionů dolarů. Nezisková organizace má zvýšit tlak na změny v americké legislativě na úrovni 50 amerických států. Zejména by mělo jít o omezení těžby ropy a zemního plynu a ochranu přírody, hlavně lesů a mokřadů.
ClimateWorks Foundation – 50 milionů dolarů. Neziskovka podporuje snižování emisí u nákladní a námořní dopravy, ale také udržitelnější výrobu oceli a cementu.
Peníze dostala také trojice organizací, jež prosazují environmentální spravedlnost. Climate and Clean Energy Equity Fund, Solutions Project a Hive Fund for Climate and Gender Justice. Každá 43 milionů dolarů. 
Menší částky v řádu milionů dolarů od Bezose obdržely i organizace Salk Institute for Biological Studies (šlechtění kukuřice a sóji, které udrží v zemi více uhlíku), Energy Foundation (podpora obnovitelných zdrojů energie), The Union of Concerned Scientists (podpora elektrifikace silniční nákladní dopravy), The NDN Collective (podpora indiánských obyvatel), Dream Corps Green For All (komunikační kampaně pro zelená řešení), The Rocky Mountain Institute (energeticky pasivní budovy), The Eden Reforestation Project (podpora obnovy ekosystémů v rozvojovém světě).