Rozpis otvírání obchodů a služeb máme. Vláda nám ale zapomněla oznámit, kdy začnou normálně fungovat také úřady, stěžují si podnikatelé ve stavebnictví. Jestliže před epidemií čínské chřipky byl souboj s úředním šimlem při schvalování staveb komplikovaný a zdlouhavý, nyní je prý předem prohraný.
„Stavební řízení se v podstatě zastavilo a není možné ho dokončit,“ tvrdí jednatel architektonické kanceláře RH-Arch Rostislav Říha. Stavební úřady i další instituce, které se k povolování nových projektů vyjadřují, přešly na omezený režim.
V praxi to vypadá tak, že se úředníci rozdělili na dvě skupiny, které se v práci střídají. Byrokraté najeli na podobný systém, jaký funguje třeba v nemocnicích. Ten má zajistit, že když se jedna skupina nakazí čínskou chřipkou, fungování úřadu zajistí druhá, nenakažená skupina.
Podle Říhy se sice část úředníků i v tomto režimu snaží fungovat, mnozí ale situaci naopak zneužívají. „Často se vymlouvají, že některé věci nelze vyřešit, protože kolegové, kteří to mají na starost, nejsou v práci,“ dává příklad architekt a vypráví bizarní historku o tom, jak se před jeho kolegou nejmenovaný úředník od památkářů dokonce schovával za skříní.
Negativní zkušenosti s fungováním byrokratů mají i developeři oslovení týdeníkem Hrot. Někteří z nich raději nejtvrdší kritiku sdělují jen mimo záznam, aby si ještě více neuškodili.
Jiní otevřeně mluví o tom, co si ještě před dvěma měsíci stěží uměl někdo představit: že se přístup úřadů k povolování staveb ještě zhoršil. Za koronavirus se dá „schovat“ cokoliv. „Stavební úřady fakticky přestaly fungovat nebo fungují pouze ve výrazně omezeném režimu. Jen se tak zhoršila už dříve tristní situace s povolováním staveb,“ konstatuje majitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Na úřad se musí osobně. I když to nejde
Vina za umělý spánek, do kterého přešlo povolování výstavby, ale nepadá pouze na stavební úřady. K tomu, aby mohl poprvé kopnout do země, potřebuje developer získat zhruba 40 různých razítek a vyjádření – od památkářů přes hygienu a odborů životního prostředí až třeba po vodoprávní úřad. „Zpoždění nabíhá i při získávání stanovisek od těchto dotčených orgánů státní správy,“ vysvětluje Evžen Korec.
Další zádrhel spočívá v tom, že se dosud nepodařilo úřady digitalizovat. Přestože velká část náležitostí jde vyřídit přes internet, podle Korce se pořád stavební řízení bez osobního kontaktu neobejde.
Není možné například nahlížet do dokumentace. „Podmínkou je, aby také proběhlo takzvané místní šetření. Ale to také není možné, protože by se při něm muselo sejít více lidí,“ dodává Rostislav Říha.
Drahé průtahy
Jak dlouho bude tato situace trvat, nejsou úředníci podnikatelům ve stavebnictví schopni říct. Neví to teď prý nikdo. Jisté jsou naopak dopady na realitní trh. „Očekáváme, že u projektů, které ještě nemají všechna potřebná povolení, může dojít ke zpomalení schvalovacího procesu,“ naznačuje mluvčí developerské firmy Finep David Jirušek.
Architekt Rostislav Říha upozorňuje, že průtahy přinesou problémy i studiím či projektantům. „Honorář projektanta bývá vázaný na získání stavebního povolení. Za průtahy mě klienti penalizují,“ vysvětluje Říha.
Ve výsledku se nakonec zvýšené náklady způsobené zdržováním na úřadech pochopitelně přenesou na klienty. „Spočítali jsme, že administrativní průtahy zvyšují cenu nového bytu až o deset procent, což představuje stovky tisíc korun,“ uzavírá Evžen Korec.
