Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Uprchlíci bez práce. V Německu patří mezi nejzranitelnější

V německé ekonomice přicházejí o práci nejčastěji lidé z tradičních uprchlických států. Chybí jim jazyk a kvalifikace.

Uprchlíci bez práce. V Německu patří mezi nejzranitelnější
ilustrační foto | Shutterstock.com

Uprchlíci jsou krizí na trhu práce postiženi silněji než Němci, vyplývá z údajů norimberského Institutu pro pracovní trh (IAB). I když celkově německá míra nezaměstnanosti za poslední měsíce příliš neroste, v případě uprchlíků to neplatí. Podle německých odborníků na pracovní trh jsou právě ti, kteří nemají německý pas, zasaženi ztrátou pracovního místa nejvíce. V březnu a dubnu přišlo o práci čtyřikrát víc cizinců, než lidí s německým občanstvím. IAB vychází z údajů o sociálním pojištění.

Nejvíce zasaženi vyhazovem jsou uprchlíci ze států, kde byla nebo stále probíhá občanská válka. O práci v této skupině přišlo 5,1 procenta lidí. „Poláci nebo Rumuni mají očividně jinou práci a jsou krizí méně zasaženi než Syřané nebo Afghánci,“ napsal Die Zeit

O osud migrantů se během ekonomické krize nejvíce obává Herbert Brücker, který se v norimberském institutu zaměřuje na zaměstnávání přistěhovalců. „Očekával jsem, že se v tomto roce podaří zaměstnat polovinu těch, kteří přišli do Německa v roce 2015. Tohoto cíle ale nedosáhneme,“ připustil. 

Budou muset čekat další rok

Ještě letos v únoru bylo 58 procent lidí ze Sýrie, Afghánistánu nebo Iráku závislých na pobírání sociálních dávek, takže neměli stabilní práci. „Jedná se o obtížnou situaci pro ty, kteří jsou v Německu už pět let a stále se jim nepodařilo vstoupit na německý trh práce. Budou muset čekat další rok, než dostanou šanci,“ dodal Brücker. 

Nástup ekonomické deprese tento trend ještě prohlubuje. Řada uprchlíků totiž pracuje v gastronomii a hotelnictví jako pomocné síly, často na zkrácený úvazek. A právě tyto pracovníky propouštějí podnikatelé jako první. Mezi uprchlíky je zaměstnáno na pozici bez kvalifikace plných 44 procent z nich, v případě Němců to je 20 procent. Nejčastěji mají práci, kterou nelze dělat z domova.

Bez hlubší znalosti němčiny a další rekvalifikace mají uprchlíci jen minimální šanci získat lepší pracovní zařazení, proto se ani v následujících měsících jejich situace nezlepší, předpovídá Brücker.

Z analýzy IAB zároveň vyplývá, že zaměstnanci v posledních měsících trávili prací méně hodin než v minulých letech. Je to dokonce nejméně od sjednocení v roce 1990. Jejich pracovní vytížení kleslo už v prvním kvartálu meziročně o 1,7 procenta. 

Rekordní počet lidí také čerpal dovolenou. Projevilo se to tím, že mzdové náklady na zaměstnance za první tři měsíce rostly ve srovnání s loňskem o 4,3 procenta. Zvyšují se také náklady na proplácení nemocenské. Pro tento rok by to mohlo celkem být o 1,6 miliardy eur více, odhadl Institut pro německé hospodářství (IW).