Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V německé ekonomice přicházejí o práci nejčastěji lidé z tradičních uprchlických států. Chybí jim jazyk a kvalifikace.
Uprchlíci jsou krizí na trhu práce postiženi silněji než Němci, vyplývá z údajů norimberského Institutu pro pracovní trh (IAB). I když celkově německá míra nezaměstnanosti za poslední měsíce příliš neroste, v případě uprchlíků to neplatí. Podle německých odborníků na pracovní trh jsou právě ti, kteří nemají německý pas, zasaženi ztrátou pracovního místa nejvíce. V březnu a dubnu přišlo o práci čtyřikrát víc cizinců, než lidí s německým občanstvím. IAB vychází z údajů o sociálním pojištění.
Nejvíce zasaženi vyhazovem jsou uprchlíci ze států, kde byla nebo stále probíhá občanská válka. O práci v této skupině přišlo 5,1 procenta lidí. „Poláci nebo Rumuni mají očividně jinou práci a jsou krizí méně zasaženi než Syřané nebo Afghánci,“ napsal Die Zeit.
O osud migrantů se během ekonomické krize nejvíce obává Herbert Brücker, který se v norimberském institutu zaměřuje na zaměstnávání přistěhovalců. „Očekával jsem, že se v tomto roce podaří zaměstnat polovinu těch, kteří přišli do Německa v roce 2015. Tohoto cíle ale nedosáhneme,“ připustil.
Ještě letos v únoru bylo 58 procent lidí ze Sýrie, Afghánistánu nebo Iráku závislých na pobírání sociálních dávek, takže neměli stabilní práci. „Jedná se o obtížnou situaci pro ty, kteří jsou v Německu už pět let a stále se jim nepodařilo vstoupit na německý trh práce. Budou muset čekat další rok, než dostanou šanci,“ dodal Brücker.
Nástup ekonomické deprese tento trend ještě prohlubuje. Řada uprchlíků totiž pracuje v gastronomii a hotelnictví jako pomocné síly, často na zkrácený úvazek. A právě tyto pracovníky propouštějí podnikatelé jako první. Mezi uprchlíky je zaměstnáno na pozici bez kvalifikace plných 44 procent z nich, v případě Němců to je 20 procent. Nejčastěji mají práci, kterou nelze dělat z domova.
Bez hlubší znalosti němčiny a další rekvalifikace mají uprchlíci jen minimální šanci získat lepší pracovní zařazení, proto se ani v následujících měsících jejich situace nezlepší, předpovídá Brücker.
Z analýzy IAB zároveň vyplývá, že zaměstnanci v posledních měsících trávili prací méně hodin než v minulých letech. Je to dokonce nejméně od sjednocení v roce 1990. Jejich pracovní vytížení kleslo už v prvním kvartálu meziročně o 1,7 procenta.
Rekordní počet lidí také čerpal dovolenou. Projevilo se to tím, že mzdové náklady na zaměstnance za první tři měsíce rostly ve srovnání s loňskem o 4,3 procenta. Zvyšují se také náklady na proplácení nemocenské. Pro tento rok by to mohlo celkem být o 1,6 miliardy eur více, odhadl Institut pro německé hospodářství (IW).
