Únava, frustrace, rezignace. Obyčejní Rusové si už na válku zvykli
I když se v ruské společnosti objevují kritické hlasy ohledně vedení války na Ukrajině, většina Rusů je ze zpráv o konfliktu už unavena.
ilustrační foto | Shutterstock.com
Na první pohled se může zdát, že část ruské společnosti začíná mít průběhu válčení na Ukrajině plné zuby. Připomíná se hlavně výrok ruského podnikatele, cyklistického nadšence a zakladatele banky Tinkoff Olega Tiňkova, jenž se na sociálních sítích rozepsal o „posrané armádě“ a zemi, kde je „vše na hovno“. Podle něj je devadesát procent Rusů proti válce.
Jeho výkřiky kritizující armádu už řeší ruští politici. Poslanec ruské Dumy Bijsultan Chamzajev z prokremelské strany Jednotné Rusko tvrdí, že názory ruského miliardáře jsou pokřivené, protože nežije v Rusku. „Zaprvé, každý vlastenec by měl přestat používat služby jeho banky a vyšetřovací orgány by měly zkontrolovat, jak funguje,“ řekl Chamzajev. Tiňkovovi může v extrémním případě hrozit vězení ve výši patnácti let, protože ruská armáda se kritizovat nesmí.
Kritickými slovy o vedení ruské operace na Ukrajině nešetřil ani putinovský propagandista Vladimir Solovjov, moderátor ruské státní televize. Měl problém vstřebat ztrátu ruského křižníku Moskva, jenž byl vlajkovou lodí černomořské flotily, údajně po zásahu několika protilodních střel Ukrajiny. „Řekněte mi, jak mohli loď ztratit? Co k čertu dělal křižník v té konkrétní oblasti Černého moře?“ nechal se unést v televizní talkshow.
Ukazuje to, že se v ruské společnosti hromadí frustrace z války, jež vstupuje do třetího měsíce bez viditelnějšího úspěchu Kremlu. Ani nová ofenziva v bitvě o Donbas nemusí přinést významnější úspěch a pravděpodobně povede k vyčerpávající válce v řádu měsíců. Zástupci Pentagonu i NATO uvedli, že se ruské armádě stále nedaří dosáhnout většího úspěchu a „zaostává za plánem“. Ruské velení se snaží zkrátit zásobovací trasy a zjednodušit řízení bojů. Převelené jednotky ze severovýchodu Ukrajiny mají ale oslabenou morálku, připomnělo britské ministerstvo obrany.
Právě nízké bojové odhodlání a ztráta motivace ruských vojáků způsobí, že ruské ztráty budou narůstat proti dobře připraveným ukrajinským obráncům. Bývalý poradce amerických prezidentů pro bezpečnostní otázky Robert Bell zdůraznil, že ztráty útočící pěchoty proti obráncům bývají v poměru tři ku jedné. Rusko už podle ukrajinské armády přišlo (k 30. dubnu) o 23 200 vojáků, 1008 tanků a 2445 obrněných vozidel.
Ruský sociolog a politolog Grigorij Judin vysvětlil, že v současné ruské společnosti je osud Putina a Ruska spojen do jednoho celku. Pro většinu Rusů je nepředstavitelné, že by konflikt s Ukrajinou, kterou vnímají jako slabý zkorumpovaný stát, nevyhráli.
„Stále častěji slýchám, že válka mohla být chybou. Nicméně lidé říkají, že není cesty zpět; tvrdí, že tam musíme dokončit práci,“ popsal současné rozpoložení Rusů Judin. Už dříve naznačil, že si Putin nemůže dovolit porážku. I proto je nutné počítat s tím, že v krajním případě použije na Ukrajině jaderné zbraně.
Opoziční politička a aktivistka Marina Litvinovičová míní, že válka je zátěžovým testem pro ruskou vládu. U běžných Rusů ale vnímá známky únavy z probíhajícího konfliktu způsobené záplavou informací z prvních dnů invaze. Apatie ve společnosti roste. „Lidé si na válku zvykají. Z noční můry se pro mnohé stala běžnou věcí,“ dodala.
Rusové jsou emočně vyhořelí a stále více se od zpráv odvracejí, stahují se do soukromé ulity. „Existuje falešný pocit, že se život normalizoval,“ všimla si. Hodně Rusů doufá, že ekonomické potíže pominuly, jak o tom hovoří Putin. Ministr hospodářského rozvoje Maxim Rešetnikov v duchu státní propagandy oznámil, že země odolala prvnímu úderu ekonomických sankcí. Nicméně meziroční míra inflace v březnu dosáhla téměř sedmnácti procent.
Na druhou stranu, v obchodních kruzích tak veselo není, protože každým dnem roste počet zahraničních firem, jež z Ruska odcházejí. Moskevský starosta přiznal, že v hlavním městě bude bez práce 200 tisíc osob. Protesty lidí kvůli ztrátě zaměstnání jsou ale minimální. Rusové z problémů tradičně obviňují Západ, který je ve společnosti stále méně populární, ukazuje šetření agentury Levada. Kroky Putina navíc v březnu schvalovalo 83 procent Rusů.
Cílem Kremlu bude do 9. května, kdy se slaví Den vítězství nad německým nacismem, prezentovat alespoň dosažení dílčích cílů na Ukrajině, předpokládá Andrej Kolesnikov z think-tanku Carnegie Moscow Center.
