Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Indický slum Dharaví, známý z oscarového filmu Milionář z chatrče, projde radikální proměnou. Na přestavbu jednoho z nejhustěji obydlených míst na světě by měl dohlížet miliardář Gautama Adani, který dokonce v roce 2022 na krátko sesadil Jeffa Bezose z druhé příčky žebříčku nejbohatších lidí světa.
Indický slum Dharaví, známý z oscarového filmu Milionář z chatrče, projde radikální proměnou. Na přestavbu jednoho z nejhustěji obydlených míst na světě by měl dohlížet miliardář Gautama Adani, který dokonce v roce 2022 na krátko sesadil Jeffa Bezose z druhé příčky žebříčku nejbohatších lidí světa.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Navezení mnoha tun rozdrceného vápence do Manilské zátoky bylo základem pro vybudování umělé pláže v hlavním městě Filipín. Po měsíci se ukazuje, že to pro přírodu ani pro obyvatele nebyla dobrá volba.
Uměle vytvořená pláž, jež byla místo bílého písku vytvořena z rozdrceného vápence, nebyla úplně šťastným nápadem. Odborníci varují, že vápenec může kromě zdraví lidí ohrozit i citlivý mořský ekosystém. V zátoce u hlavního města Filipín Manily vznikla 500 metrů dlouhá pláž, která měla obyvatelům umožnit užívat si radovánek u moře. Problém je v tom, že tato lokalita je silně znečištěná, takže po pár týdnech byla bílá pláž špinavá a plná odpadků, jež sem zaneslo moře.
„Je to pouhá iluze. Jen kvůli tomu, že má být pláž bílá, to neznamená, že je čistá,“ zdůraznila ředitelka Centra pro otázky životního prostředí na Filipínách Lia Mai Torresová. Písek není přírodní, jedná se o rozdrcený vápenec vytěžený z dolu Cebu z Visayských ostrovů, jež leží v centrální části Filipínského souostroví. To se nelíbí ekologům ani ochráncům přírody. Odborníci tvrdí, že takový postup není obvyklý ani následováníhodný. Přírodní písek na plážích je většinou tvořen z křemene a živce, drcený vápenec se používá zejména ve stavebnictví.
„Nikdy jsem nenarazil na použití vápence při budování pláže,“ vysvětlil Arnaud Vander Velpen, který vede projekt pro monitoring inovací pro používání písků UNEP/GRID v Ženevě. Odborníci zkoumají a podporují využívání alternativních zdrojů písků, protože těch přírodních je nedostatek. Nicméně v případě obnovy pláží je třeba použít stejný druh písku jako ten, který se v oblasti nachází, nebo velmi podobný.
„Pokud změníte základní charakteristiky písku oproti tomu, který je původní, potřebujete provést posouzení dopadů na životní prostředí EIA, abyste zjistili, jak ovlivní okolní ekosystémy,“ zdůraznil Vander Velpen. K tomu ale podle Torresové nedošlo. Zátoka okolo Manily je navíc silně znečištěná ropnými produkty a odpadky z okolních čtvrtí a přístavů. V oblasti je zakázáno se v moři koupat.
Filipínské ministerstvo pro životní prostředí (DENR) zdůraznilo, že obnovení pláže pomocí vápence neškodí přírodě ani lidskému zdraví.
Biologové z Filipínské univerzity s ministerskými úředníky ale nesouhlasí. Podle nich je nepůvodní rozdrcený vápenec na obnovu pláží naprosto nevhodný a ničí původní druhy flóry i fauny. Kromě mangrovů ohrožuje i původní stanoviště pro hnízdění vodního ptactva.
„Obnova mangrovů je příkladem přírodního řešení, jež je levnější a efektivnější než projekt skládky vápence,“ zdůraznili vědci z ústavu biologie. Institut pro výzkum moře navíc varoval před vznikem prachu, který může způsobovat dýchací problémy. Jemné částice vápence se také mohou dostat i daleko do moře.
Ekologové namítají, že je potřeba v Manilské zátoce spíše uklidit pláže, než na ně přidávat uměle vyrobený nepůvodní písek. Velká část odpadků se navíc na pláže vrací z otevřených skládek, jež jsou v blízkosti pobřeží. Torresová namítla, že úřady situaci zhorší, protože zabrání mangrovovým porostům v obnově. Ty přitom hrají zásadní roli při zabránění erozi pobřeží, zdůraznil Vander Velpen.
Problémy s pískem v Manile ukazují na nedostatek přírodního písku na celém světě. Je ho stále více potřeba ve stavebnictví a těží se na různých místech. Za posledních 20 let se jeho těžba globálně ztrojnásobila. Švýcarský odborník Vander Velpen varuje před iluzí, že zásoby jsou nekonečné.
Úbytek písku trápí také německý ostrov Sylt, jenž je oblíbeným cílem turistů. Ročně se musí na udržení pláží dovézt milion kubických metrů písku. Těžil se v pobřežních vodách, po těžbě ale zůstávají podvodní krátery. Problém je také v tom, že navezením několika metrů nového písku na pláže v podstatě zničíte veškerý průvodní život, upozornil Stefan Schimmels z Centra pro výzkum pláží na Univerzitě v Hannoveru.
Úřady v Manile jsou kritizovány také za to, že obnova pláže stála v přepočtu 186 milionů korun, což je v době epidemie covidu pro Filipínce významná částka, která bude chybět například ve zdravotnictví. Pláž po první silnější bouři ztratila svou bílou barvu, je šedá a zaplavená plastovými odpadky.
[[Twitter status: https://twitter.com/Magtira_Matibay/status/1318816633280851969]]
Ekologičtí aktivisté se navíc obávají, že mohou být podle nové legislativy označeni za teroristy a uvězněni, pokud budou upozorňovat na přešlapy filipínské vlády a úřadů. Nová rada jmenovaná prezidentem může označit jednotlivce i skupiny za teroristy a zadržovat je bez obvinění 24 dní. Zákon také umožňuje sledování a odposlechy kritiků režimu. Prezident Rodrigo Duterte je dlouhodobě kritizován za porušování lidských práv.
