Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Kvůli vedení války potřebuje Ukrajina masivní zahraniční pomoc. Ukrajinský rozpočet na rok 2024 počítá s finančními dary ve výši 43 miliard dolarů.
Nejen ošemetná situace na frontě ohrožuje další existenci Ukrajiny coby nezávislého státu. Také ekonomicky je na tom bývalá obilnice Evropy – po dvouleté válce s ruským agresorem – logicky velmi zle. Bez desítek miliard dolarů ze zahraničí není čtyřicetimilionová země schopna hospodářsky fungovat. Ukrajina sestavila rozpočet, který počítá s finančními dary ze zahraničí v přepočtu za 43 miliard dolarů (959 miliard korun).
Jak ale napsala agentura Reuters, následující rok 2024 bude pro Kyjev mnohem náročnější zkouškou, protože bude muset v mnohem větší míře spoléhat na vlastní zdroje. Jinými slovy, pomoc Západu nemusí být tak štědrá, jako tomu bylo v uplynulých dvou letech.
Nejlépe to ukazuje debata v americkém Kongresu, ve kterém republikáni blokují další balík finanční pomoci ve výši přesahující šest desítek miliard dolarů. Žádají po Bidenovi a demokratech, aby se důrazněji věnovali bezpečnostní situaci na americko-mexické hranici a zarazili příliv migrantů z chudých zemí Latinské Ameriky.
Kyjev počítá s tím, že zejména důchody a platy státních zaměstnanců, jako jsou učitelé nebo zdravotníci, uhradí z peněz, které posílají z větší části členské země Evropské unie. V příštím roce by se mělo jednat minimálně o 18,5 miliardy eur (455 miliard korun); přes osm miliard dolarů (178 miliard korun) by pak mělo přijít z amerického balíčku pomoci.
Mluvčí Bílého domu už varoval, že do konce roku pošlou Spojené státy na Ukrajinu vojenskou pomoc jen ve výši jedné miliardy dolarů. Pak už nemá americký prezident žádné další prostředky, které by mohl poskytnout zemi bránící se ruské agresi. Ukrajinská armáda přitom potvrdila, že aktuálně trpí nedostatkem munice a musí omezovat vojenské operace na frontě.
Těžkou hlavu způsobuje Kyjevu rovněž spor v rámci Evropské unie, protože Maďarsko a jeho premiér Viktor Orbán blokují schválení finanční pomoci ve výši padesáti miliard eur (přes 1,2 bilionu korun), která je v následujících pěti letech určena pro Ukrajinu. A to nehledě na skutečnost, že ji šéfové vlád unijních zemí formálně přizvali k přístupovým rozhovorům (Orbán v onom klíčovém okamžiku opustil hlasovací místnost).
I když se očekává, že Amerika nakonec zahraniční pomoc během ledna schválí, ukazuje se, že Ukrajina je na tom ekonomicky o dost hůře než – mnohem rozlehlejší a lidnatější – Rusko, které stále ve velkém vyváží nerostné suroviny, zejména ropu a zemní plyn. Západní sankce dokáže navíc obratně obcházet přes třetí země.
Kyjevská vláda musí vzdorovat stále ještě druhé nejsilnější armádě světa a veškeré peníze vydává na obranu a modernizaci své armády. I menší výpadek v zahraniční pomoci (v řádu jednotek miliard dolarů) může proto rozvrátit chatrnou makroekonomickou stabilitu země, varovala hlavní ekonomka ukrajinské investiční banky Dragon Capital Olena Bilanová.
Ukrajina je závislá i na pomoci od Mezinárodního měnového fondu, který v prosinci schválil finanční tranši ve výši 900 milionů dolarů, ale žádá záruky finanční stability na dalších dvanáct měsíců. Také proto je tak zásadní přiklepnutí finanční pomoci z EU a USA.
Ekonom z kyjevského think-tanku Centrum pro hospodářskou strategii Jurij Hajdaj odhadl, že vláda má dostatek peněz na výplatu důchodů a platy státních zaměstnanců už jen na leden a únor. Pak bez další finanční pomoci stát fakticky zkrachuje.
I když se nabízí řešení ve formě zvýšení daní, bylo by to pro těžce zkoušenou ekonomiku kontraproduktivní, zdůraznila Bilanová. Další variantou je tištění ukrajinských hřiven a rozpoutání nekontrolované inflace. Tu se přitom podařilo během roku 2023 zkrotit z 26 procent až na listopadových pět procent a ukrajinská centrální banka tento scénář dosud odmítala.
Kyjev ale musí vyřešit i budoucí splácení zahraničních dluhů. Splátky byly v srpnu pro zahraniční držitele dluhopisů (ve výši dvaceti miliard dolarů) po dohodě zmrazeny na dva roky.
Další starostí pro ukrajinské hospodářství zůstává nedostatek pracovní síly. Ukrajinské firmy si stěžují, že do zahraničí, zejména do zemí EU, odešlo několik milionů lidí.
Ukrajinská ekonomika tento rok rostla zhruba o pět procent, v tom loňském ovšem spadla o třetinu a k předválečné úrovni má stále daleko. Ukrajinští ekonomové očekávají, že v příštím roce může ukrajinský HDP přidat čtyři až pět procent.
Zemi stále způsobuje ekonomické problémy ruská námořní blokáda. Povedlo se sice – i bez souhlasu Kremlu – otevřít transportní koridor v západní části Černého moře, jenže do zahraničí stále proudí jen zlomek předválečného množství ukrajinských zemědělských komodit. Potraviny přitom tvoří tři pětiny tamního exportu. Na západní Ukrajinu se i tak podařilo přilákat zahraniční investice. Financování nových projektů v desítkách milionů eur oznámil například švýcarský potravinový koncern Nestlé nebo německý farmaceutický gigant Bayer.
