Východoevropská země, kde před válkou žilo 44 milionů obyvatel, musí stále více řešit zásadní otázku nedostatku mužských pracovních sil. Snižující se počet mužů v produktivním věku v ekonomice je dán tím, že jich stále více využívá armáda.

Ukazuje to i příklad továrny Interpipe v Dnipru ve střední Ukrajině. Majitel továrny už musel u sofistikovaného stroje na kování roztavené oceli oželet tři pracovníky z celkových čtyř. První byl odvelen do armády a zabit v bojích, druhý je veden armádou jako nezvěstný a třetí odchází do důchodu. Poslednímu mladému kvalifikovanému dělníkovi hrozí nástup do armády, jež nutně potřebuje doplnit stavy.

Továrně chybí celkem tisícovka zaměstnanců a po armádě požaduje další výjimky, aby udržela výrobu v chodu. Přestože byla společnost Interpipe označena za strategický podnik, což znamená, že polovina zaměstnanců může být osvobozena od vojenské služby, asi tisícovce mužů stále hrozí, že budou mobilizováni.

„Je těžké si přestavit, že bychom bez nich fungovali,“ zdůraznil personální šéf oceláren Vitalij Pakchomov. Odvody nicméně probíhají často před branami továrny, nebo během ranních cest dělníků autobusy, napsaly Financial Times.

Každý vedoucí pracovník musí od úrovně mistra dílny každý den řešit, kolik lidí mu do práce na směnu přijde. Fabrika udržuje výrobu jen s vypětím všech sil a přesčasy těch, kteří ještě neslouží v armádě, dodal Pachomov. Pokud ale intenzita odvodů zesílí, bude se muset snižovat produkce výroby. Pro stát by to samozřejmě znamenalo nižší daňové odvody a tudíž i méně financí na válku.

Ukrajinský parlament už zvažuje dvě možnosti, jak udržet výrobu v chodu. Podniky by mohly každého svého zaměstnance vyplatit měsíční částkou ve výši 20 tisíc hřiven (11 200 korun), aby nemusel narukovat. Dalším návrhem je osvobodit před službou v armádě všechny ukrajinské muže, kteří mají plat vyšší než 36 500 hřiven (20 440 korun).

Tyto návrhy ale vzbuzují kontroverze, zda je na prvním místě obrana před Ruskem, nebo ekonomické přežití země. Manažeři firem a část poslanců argumentují tím, že bez ukrajinské produkce nebude možné armádu financovat a zásobovat.

„Armáda zůstane bezmocná, pokud se ekonomika zhroutí,“ zdůraznil šéf parlamentního výboru pro hospodářské záležitosti Dmytro Natalucha, jenž je členem vládní strany Služebník lidu.

Ukrajinské firmy od začátku války v roce 2022 ztratily deset až dvacet procent své pracovní síly kvůli odvodům do armády nebo emigraci. Část ukrajinských podniků už musela provoz zastavit, protože neměly dostatek lidí. Poslanec Natalucha varuje před černým scénářem. Pokud nebude přijata do konce září nová legislativa, ukrajinská ekonomika zkolabuje.