Dlouhodobá konzumace zpráv z ukrajinského bojiště se už řadě lidí na Západě zajídá a prvotní nadšení podpory pro Ukrajinu a její bojovníky začíná upadat. Zprávy o dění z fronty se začínají ve zpravodajství, v tisku i na internetových portálech postupně propadat na méně exkluzivní pozice. Je to očekávatelný vývoj, diváci i čtenáři přestávají mít o válku zájem, novináři musí hledat nová témata. Válka na Ukrajině se pro většinu lidí stala „normální“.
Pro ukrajinskou vládu to znamená problém. Obává se, že podpora západních zemí, včetně dodávek vojenského materiálu, bude postupně klesat. Vyčerpání ukrajinské armády, ale i celého státu bude naopak růst. „Je to velmi reálná hrozba, lidé se psychicky unaví,“ uvedla pro The Guardian opoziční poslankyně Lesja Vasilenková, jež je členkou liberální a proevropské strany Holos (Hlas). Mediální pokrytí konfliktu na Západě klesá a je pravděpodobné, že stejný osud čeká i finanční podporu Ukrajiny, dodala.
Kyjevská vláda je kvůli protahující se válce (příměří nebo ukončení konfliktu je v nedohlednu) ve stále větších ekonomických problémech. Docházejí zásoby munice, zejména sovětské do stávajících zbraní ukrajinské armády, ubývají finance pro humanitární pomoc. Navíc pro obnovu země budou prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho vláda potřebovat stovky miliard dolarů, které pochopitelně nemají. Na začátku května časopis Forbes vyčíslil částku na obnovu země na 600 miliard dolarů s odkazem na Kyjevský ekonomický institut.
Kyjev: Máme vysoké ztráty
Rusko naopak sice pomalu, ale jistě postupuje v oblasti Donbasu. Že se situace pro Ukrajinu na frontě nevyvíjí optimálně, může naznačovat i to, že poradci prezidenta začali hovořit o vysokých ztrátách, každý den bojů to je přes 150 padlých a 800 raněných.
I v armádě už roste frustrace z toho, že se Zelenskému a jeho kabinetu nedaří dostat na frontu těžké zbraně, o které štáb prosí už řadu týdnů. Kritizuje se to, že prezidentovi chybí správné operativní rozhodování. I když Zelenský sbírá ocenění a rétorickou podporu na Západě, hmatatelné výsledky tak oslnivé nejsou.
V armádě stále přetrvává postkomunistická byrokracie, uvedli anonymně někteří z velitelů. Na frontě jim chybí například šifrované vysílačky, těžkosti provázejí i logistiku a přesun dodávek zbraní ze západu země na východ. Stížnosti se týkají rovněž rychlosti přeškolení vojáků na západní zbraně. Dokonce se mezi vojáky objevují názory, že naléhavost dodávek zbraní přestává být na Západě prioritou, protože už není v ohrožení Kyjev jako na začátku války.
I když se stále opakují zprávy o tom, že Rusové na okupovaných územích vězní a mučí řadu odpůrců Kremlu a dochází k hromadným deportacím obyvatelstva na území Ruska, podle zástupkyně ukrajinského prezidenta pro Krym Tamily Teševové se může jednat až o dva miliony Ukrajinců, západní veřejnost už ruské válečné zločiny nedojímají ani nešokují jako v prvních týdnech války.
Johnny Depp získal více pozornosti
„Bylo nevyhnutelné, že proces s Johnnym Deppem a Amber Heardovou získal více pozornosti než válka. Lidé jsou už unaveni. Nemusíte o nás vůbec mluvit, jen nám dejte zbraně,“ přiznává únavu všech stran poradce Zelenského Oleksij Arestovič.
Ukrajince povzbudila alespoň zpráva, že britský premiér ustál hlasování svých poslanců o setrvání v úřadě a že Kyjev nečekaně navštívil britský ministr obrany Ben Wallace, jenž slíbil další vojenskou pomoc. Pokud by se v Londýně změnila vláda, znamenalo by to, že se politici ve Spojeném království budou nějaký čas zabývat jinými tématy, než je ukrajinský boj proti Rusku.
Zklamání a frustrace v Kyjevě sílí kvůli přístupu Německa a Francie. Berlín se do efektivní vojenské pomoci nehrne a francouzský prezident Macron si opakovaně telefonuje s Putinem a hovoří o tom, že Rusko nemůže být ve válce poníženo. Ukrajina na těžké zbraně z Německa přes šest týdnů stále čeká, houfnice mají dorazit na konci června, mobilní protiletecký systém Gepard v červenci.
Navíc kritici ukrajinské vlády upozorňují, že několik desítek kusů západní těžké techniky těžko změní poměry na frontě, kde mají Rusové v případě dělostřelectva převahu až patnáct ku jedné. Vasilenková varuje, že Kreml může po dalších týdnech konfliktu dotlačit Západ k tomu, aby byla uzavřena alespoň „nějaká mírová dohoda“, jež ukončí největší pozemní válku v Evropě od roku 1945.
