Ambiciózní koncepce, kam má Česko směřovat, jsou jistě fajn, možná by ale bylo lepší začít tím, co se dá změnit hned
Ambiciózní koncepce, kam má Česko směřovat, jsou jistě fajn, možná by ale bylo lepší začít tím, co se dá změnit hned
„Ne každý se může setkat s Danielem Křetínským. Je to obrovské životní štěstí,“ říká byznysmen Patrik Tkáč.
„Ne každý se může setkat s Danielem Křetínským. Je to obrovské životní štěstí,“ říká byznysmen Patrik Tkáč.
Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.
Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.
Aktuálním a palčivým tématem současnosti v kontextu transformace energetiky je také transformace uhelných regionů, která se v České republice nejvíce dotýká krajů Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského.
Tyto kraje se díky tlaku na vznik klimaticky neutrální ekonomiky potýkají se závažnými socioekonomickými problémy. Kolik prostředků a z jakých fondů, mohou tyto kraje v budoucnu na svoji obnovu získat, a jak celý proces rozdělování peněz funguje? Na toto téma si povídali v dalším díle Energetického podcastu Jakub Unucka (1. náměstek hejtmana MSK a člen Uhelné komise za Moravskoslezský kraj) a Iva Dvořáková (krajská politička a radní Ústeckého kraje pro oblast strategie přípravy a realizace projektů).
Uhelný region je zjednodušeně oblast, kde se v hospodářsky zásadním měřítku dlouhodobě těžilo a zpracovávalo uhlí. Právě tyto oblasti díky ukončení těžby čeká velká transformační změna. „ U nás transformace nezačíná, ale už je v plném proudu, protože společnost OKD končí. Zmizeli lidé a firmy a celý ten životní cyklus, který tam fungoval 200 let, najednou končí a pro region je to velmi těžké vstřebat,“ říká Jakub Unucka. Transformace uhelných regionů se netýká jen životního prostředí, ale také hlavně lidí a firem. Podle Ivy Dvořákové má Ústecký kraj odlišnou pozici v tom, že má mnoho dalších sociálních problémů, jako je velká kriminalita, a transformace tak ještě více ztěžuje už tak složitou situaci v kraji. Nicméně Dvořáková vidí naopak velký potenciál v budoucí revitalizaci krajiny.
Ve světě existuje aktuálně mnoho zajímavých revitalizačních projektů krajiny po těžbě, jako například Eden Project ve Velké Británii. Projekt, který slouží jako atrakce pro turisty, se nachází v upraveném kaoliovém povrchovém dolu, kde jsou uvnitř biomů shromažďovány rostliny z celého světa. Podobné budoucí transformační projekty v České republice budou vyžadovat velké finanční náklady, které z velké části zastřeší různé fondy, jako například evropský Fond pro spravedlivou transformaci, který vyčlenil 42 miliard korun, a také Modernizační fond, který disponuje rozpočtem více než 200 miliard (dle aktuální ceny povolenky).
Jakým způsobem by měla u nás transformace probíhat a kdy skončit s uhlím? Podle Jakuba Unucky by uhlí v MSK mohlo skončit už v roce 2026. „Náš kraj si nechal udělat dopadovou studii, která jasně říká, že pokud chceme zrušit uhlí, tak musíme přejít na plyn a to ve velkém množství. Rizika plynu jsou ale velká, budeme potřebovat nové zásobníky, pak se taky může stát, že bude venku 5 stupňů pod nulou a plyn jednoduše zhasne nebo nám může Vladimír Putin zavřít kohoutky,“ říká Jakub Unucka a zároveň dodává, že se sice zbavíme závislosti na uhlí, ale budeme závislí na plynu. Iva Dvořáková k tomu ještě doplňuje, že evropský Fond spravedlivé transformace na rozdíl od Modernizačního fondu ani podporu plynu neumožňuje.
Transformace se v budoucnu nedotkne pouze těžařských a ocelářských firem, ale i veškerého dalšího průmyslu, který je na těžbu navázán nebo je závislý na velkých a stabilních dodávkách energie. Podle Dvořákové může mít v budoucnu v souvislosti s transformací velký problém například papírny.
Pro zajímavost, Jakub Unucka v podcastu zmiňuje, že Modernizační fond disponuje takovým množstvím prostředků, protože spalujeme uhlí a plyn, a tedy primárně díky vysokým cenám emisních povolenek by mohl disponovat částkou přes 200 mld. Kč. Co se týká proporcionality dělení finančních prostředků z fondů, měly by být spravedlivě rozděleny, jak mezi velké hráče, tak mezi střední a malé podniky. O podporu z fondů mohou žádat projekty, které splní platné nastavené podmínky.
Mnohem více, například o podpoře vodíkové budoucnosti, komunitní energetice, budoucnosti zaměstnanců šachet a konkrétních projektech “post uhelné doby“ se dozvíte v 11. epizodě Energetického podcastu o transformaci uhelných regionů.
