Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Přehnaný tlak a nepochopení ze strany učitelů. Na to si nejvíc stěžují studenti středních a vysokých škol, kteří trpí nadměrným stresem a úzkostnými stavy. Hned dvě třetiny studentů tvrdí, že školy pro jejich duševní pohodu nic nedělají.
Většina středoškolských a vysokoškolských studentů při studiu zažívá nadměrnou stresovou zátěž nebo úzkostné stavy. Chtěli by se naučit, jak s tím bojovat, a rádi by problém řešili s odborníkem, vyšlo z průzkumu společnosti GTS Alive.
Jenže dostupnost odborné péče je poměrně nízká. „U některých studentů přitom tyto potíže vyústí až ve vážnější psychické problémy, které je přimějí vyhledat péči psychiatra,“ upozorňují autoři průzkumu.
Celé dvě třetiny respondentů (66,6 procenta) se domnívají, že se jejich škola dostatečně nevěnuje informování a poradenství v oblasti duševního zdraví.
Ačkoli střední i vysoké školy průběžně posilují své personální zabezpečení o školní psychology (v případě středních škol) či pracovníky akademických poraden (v případě vysokých škol), pro většinu studentů problematika stále není řešena dostatečně.
Pomoc přitom nemusí spočívat pouze v psychologickém poradenství. Situaci by podle respondentů mohlo napomoci i třeba jen větší pochopení ze strany učitelů. Ti prý nejsou ochotni přistupovat ke kompromisům, nedomlouvají se mezi sebou tak, aby rozvrstvili testy a zkoušení po celé zkouškové období, a celkově prý na studenty vyvíjejí přílišný tlak.
Jiní studenti by uvítali větší podporu ze strany své rodiny, a to namísto pohrůžek a výčitek.
„Každý učitel by nemusel říkat, jak je jeho předmět nejdůležitější, mohlo by být méně testů,“ uvedl v průzkumu jeden z respondentů. Jiný by si zase přál, aby „učitelé pochopili, že studium není jednoduché, a vyšli nám vstříc místo toho, aby přidávali více a více úkolů a testů“.
Podle Martina Kašpara, ředitele Gymnázia Na Pražačce, už dnes školy mohou pro duševní zdraví svých studentů udělat mnohé. Práce je však dlouhodobého charakteru.
„Duševní zdraví studentů je již několik let jedním z hlavních témat, která na naší škole řešíme. Nezanedbatelná část studentů se potýká s více či méně vážnými psychickými a psychiatrickými potížemi, které jim ztěžují studium, brání složit maturitu či náročnější zkoušky a v některých případech jsou přímým důvodem ukončení studia. Jedná se řádově o nižší desítky studentů a řešení této problematiky je pro nás téměř každodenní náplní práce,“ přibližuje školní praxi ředitel.
Ministerstvo školství pod vedením Vladimíra Balaše (STAN) prý problematiku duševního zdraví mladých pojímá jako prioritu. Průběžně navyšuje školám rozpočty určené na zapojení dětských psychologů, vedení k takzvanému wellbeingu (jak dobře a spokojeně žít), je pak jedním z hlavních bodů velké reformy rámcových vzdělávacích plánů.
