Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Má za sebou více lidských obětí než dopravní nehody. A časem možná překoná i rakovinu. Řeč je o antibiotické rezistenci, která je v Česku čím dál větším problémem.
Na následky dopravních nehod ročně zemře zhruba 500 lidí. Toto číslo už překonala rezistence na antibiotika. Jedná se o takové případy, kdy tělo nemocného člověka adekvátně nezareaguje na jinak funkční antibiotickou léčbu. Důvodem je to, že si na ni původci onemocnění – bakterie – v minulosti vytvořili rezistenci.
Každé antibiotikum totiž okamžitě spustí boj bakterií v těle o přežití a vytvoření takové varianty, na niž v budoucnu daná účinná látka léku už nezabere. „Pokud budeme pokračovat ve stávajícím trendu, bude v roce 2050 umírat více lidí na nákazu rezistentní bakterií než na rakovinu,“ varuje Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Důvodů rozvoje antibiotické rezistence je celá řada. Za ty hlavní jsou zodpovědní přímo lékaři a jejich pacienti. Doktoři, protože tyto speciální léky předepisují opravdu ve velkém. Pacienti, protože to po svých lékařích požadují. Někdy tak intenzivně a neodbytně, až jim zdravotník pod tlakem raději vyhoví. Z toho důvodu je podle odhadů až polovina antibiotik předepsána nesprávně. Buď na onemocnění virového původu, na která nepůsobí (antibiotika hubí bakterie, a účinná jsou proto na bakteriální onemocnění), případně na nezávažné nemoci, se kterými by si náš imunitní systém poradil i bez pomoci léků.
Účinky rezistence však budou pro civilizaci zdrcující. Antibiotika ztratí sílu a lidé za ně nebudou mít vůbec žádnou náhradu.
Podle lékařky Bezdíčkové občas za nadbytečným předepsáním léku stojí nejistota zdravotníka, co je pravou příčinou potíží pacienta. Doktor proto antibiotika nasadí „pro jistotu“. „Dále do toho promlouvají obavy z možného zhoršení stavu – zejména přes víkend nebo tam, kde je hůře dostupná sekundární péče (nemocnice, léčebny, pozn. red.). V neposlední řadě se spousta mých kolegů snaží vyhovět přání pacienta a jeho rodiny,“ popisuje lékařka Bezdíčková.
Peter Hajduk, odborník na celostní medicínu a vedoucí lékař nestátního zdravotnického zařízení Panacea Clinic, soudí, že velkou roli hraje i to, že jsou lékaři pod velkým časovým tlakem. „Vycházejme z toho, že antibiotika dnes indikuje ve velké většině případů praktický lékař, a proto jsou třeba antibiotika předepsána předčasně. To může vyplývat rovněž z charakteru samotné činnosti praktického lékaře. Málo času, velký tlak ze strany pacientů, ze strany pojišťovny na finanční efektivitu… Pacienti také často přijdou a suverénně chtějí být odléčeni rychle a snadno,“ říká lékař.
Specifickou skupinou pacientů jsou děti. Častěji se u nich vyskytují respirační onemocnění, více si je předávají v rámci dětských kolektivů ve školkách a školách. Jak ale bylo řečeno, ani u dětí ke snížení počtu předepsaných antibiotik meziročně nedochází. Podle lékařky Renaty Přibíkové, primářky Dětského a dorostového oddělení Nemocnice Děčín, je přitom drtivá většina nemocí v dětském věku virového původu, kdy antibiotika nezaberou.
Problém ale často bývá u jejich rodičů. „Chtějí pro své dítě antibiotika za každou cenu. Musím neustále vysvětlovat, že v některých případech jejich dítěti spíše uškodí. Stává se ale, že pokud pacient nedostane antibiotika u jednoho lékaře, jde za dalším a obchází je tak dlouho, dokud mu je někdo nenapíše,“ kroutí hlavou nad chováním rodičů lékařka Přibíková.
Jak ale razantně snížit počty předepsaných antibiotik? Lékařka Bezdíčková věří, že by pomohly ucelené celonárodně platné doporučené postupy, jak tato léčiva správně využívat. K tomu je ale její kolega Peter Hajduk skeptický. „Nemyslím si, že by to pomohlo. Medicína je umění individuálního přístupu k člověku a porozumění jeho problémům na mnoha úrovních. Tady guideline nepomůže. Pouze hluboké studium, syntéza, základní znalost biologických principů a respektování možností našeho těla a duše,“ míní primář z Panacea Clinic.
Alternativou by podle něj mohla být medicína založená na celostním přístupu ke zdraví, kterou v Česku razí již několik desítek let. „Jde o snahu o skutečné nalezení příčiny nemoci a následné řešení. To ale mnohdy vyžaduje více času a pozornosti lékaře. Na rozdíl od Švýcarska či Německa tuzemské pojišťovny takovýto celostní přístup v podstatě v seznamu výkonů nemají, tudíž se neproplatí z veřejného pojištění,“ říká lékař.
Tématu antibiotické rezistence se podrobněji věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
