Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V sobotu budeme znát jméno nového prezidenta. Kdyby ho vybírali mladí lidé, neměl by Andrej Babiš nejmenší šanci. Snížení věkové hranice pro volební právo by mohlo s českou politikou důkladně zahýbat.
Druhé kolo prezidentských voleb patří Petru Pavlovi a Andreji Babišovi. Vůbec poprvé v poměrně krátké historii přímé české prezidentské volby však měla reálnou šanci postoupit i žena, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. A to hlavně díky popularitě u mladých voličů.
Nakonec to nestačilo a paradoxně možná právě proto, na jaké voliče se Nerudová v kampani zaměřila. „Může to být i tím, že jsme příliš cílili na mladou generaci a zapomínali na ostatní,“ připustila Nerudová po prohraném prvním kole voleb, v němž získala necelých čtrnáct procent hlasů, ačkoli na začátku prosince jí některé průzkumy připisovaly až dvojnásobný zisk.
Naprostou dominanci Nerudové u mladých ostatně potvrdil výsledek takzvaných studentských voleb, jehož druhé kolo uspořádala organizace Člověk v tísni mezi oběma „skutečnými“ prezidentskými bitvami. Podle údajů z webu jsns.cz se jich v prosinci účastnilo 504 škol napříč celou Českou republikou. Odevzdáno bylo celkem 76 136 hlasů, na jejichž základě by již v prvním kole zvítězila právě Nerudová. Od žáků gymnázií, středních odborných škol a učilišť získala 54,11 procenta hlasů. Má to ovšem háček – velká část těchto studentů/voličů neměla v den skutečných voleb kvůli svému věku ještě právo o budoucí hlavě státu rozhodnout.
Připomnělo se tím téma možného snížení věkové hranice pro účast ve volbách. Evropa ho řeší už řadu let a snaží se mladou generaci motivovat k využití svého občanského práva. Předloni v březnu dosáhl Evropský parlament kompromisu, který ve všech členských státech umožňuje účast u voleb o dva roky dříve. Například v Rakousku mohou šestnáctiletí volit již od roku 2007. Na Maltě, v Belgii nebo Německu pak nižší spodní hranice platí pro volby do Evropského parlamentu.
O snížení věku prvovoličů na šestnáct let usilují i někteří čeští politici. Vůbec poprvé s tímto tématem vyšlo v Česku hnutí STAN. „Je to vzkaz mladým, že s nimi počítáme,“ řekl v roce 2019 předseda Starostů Vít Rakušan v pořadu Českého rozhlasu Pro a proti. Pirátská strana tento bod dokonce zařadila do svého volebního programu před posledními parlamentními volbami. Dál se toho ovšem, mimo jiné i ke škodě Danuše Nerudové, moc nestalo.
Volební reforma naráží na značnou skepsi. Odpůrci namítají, že šestnáctiletí jsou nezkušení, neinformovaní a snadno ovlivnitelní. Podle studie STEM je politika většině zástupců věkové kategorie středoškoláků skutečně lhostejná. Výzkum organizace Youth, Speak Up! ukazuje, že zájem o politiku u českého „dorostu“ je v porovnání se sousedními zeměmi minimální.
A právě to akce typu studentských voleb chtějí změnit. „Náš program napomáhá zvýšit účast prvovoličů v řádných volbách,“ tvrdí Karel Strachota, ředitel vzdělávacího projektu JSNS, který se pod záštitou Člověka v tísni koná na středních školách již od roku 2019. Smysl studentských voleb je ovšem jiný. Snaží se žáky seznámit s volebním systémem České republiky a přiblížit jim základní demokratické principy, svým způsobem tak suplují úlohu školy, protože v rámci běžné výuky je studenti nemají moc příležitostí poznat.
Hranice mezi školním výkladem a propagací osobních politických postojů pedagogů bývá tenká a případy, kdy ji kantoři nebezpečně překračovali, jsou odstrašující. Proto také bývá předmět politologie, který by se politické problematice věnoval, v učebních osnovách omezen na naprosté základy.
Potvrzuje to i studentka třetího ročníku víceletého gymnázia v Ostrově nad Ohří Adéla Dvořáková (17). Na podzim se v rámci předmětu základy společenských věd s politologií setkala vůbec poprvé. „Řekli jsme si něco o obecné definici politiky, politických systémech a volbách jako takových. Nepříliš detailně jsme nakousli i situaci v České republice,“ popisuje Dvořáková, jak probíhalo její seznámení se společenskovědním odvětvím. Kvůli nedostatku prostoru jsou studenti často odkazováni na čerpání informací o politickém dění z vlastních zdrojů. A to pochopitelně udělá jen menší část z nich.
O snížení věkové hranice pro volební účast se určitě má smysl bavit. Vždyť i věk pro získání řidičského oprávnění se nedávno snížil. Momentálně ale případná volební reforma na české zákonodárné půdě naráží na odpor. Především ze strany konzervativnějších a populistických politiků.
Někteří, v posledních letech například hnutí ANO Andreje Babiše, mají z účasti mladých u voleb vyloženě strach. Jejich silnou voličskou základnu totiž tvoří hlavně dříve narození. Lidí starších 65 let je v České republice výrazně více než voličů do třiceti. Podle údajů Českého statistického úřadu z posledního sčítání lidu kolem 2,17 milionu oproti skupině mezi osmnácti a třiceti, kterou tvoří 1,5 milionu obyvatel. Důchodci navíc obvykle volí disciplinovaněji než mladší věkové kategorie; k volbám jich chodí průměrně kolem 70 procent, když průměrná volební účast se pohybuje kolem 66 procent.
Jestliže snížení věkového „prahu“ je pro řadu českých politiků stále ještě těžko stravitelné téma, zavedení jakéhosi „stropu“ na opačné straně věkového spektra je vyloženě tabu. Přitom opakovaně dochází k tomu, že lidé, kteří už nejsou v produktivním věku a politiku i rozvoj společnosti logicky vnímají spíše v kratší perspektivě, vlastně rozhodují o budoucnosti celé země. Ona disproporce byla vidět i nyní na prvním kole prezidentských voleb. Podle průzkumů agentury Median Andrej Babiš u seniorů zcela dominoval a skutečné výsledky prvního kola to potvrdily; Babiš ovládl většinu domovů důchodců.
Přinejmenším částečně to jistě souviselo s nejrůznějšími „dárky“, které jim ve vládních letech soustavně posílal. Pokud ovšem člověk podléhá tak okatému ovlivňování, nesvědčí to zrovna o jeho voličské vyzrálosti. Čím se tedy čeští důchodci v politické gramotnosti liší od šestnáctiletých studentů?
Autorka je spolupracovnicí redakce
