Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Mládež volí generála. Teď ještě aby k volbám přišla

Petr Pavel ovládl druhé kolo studentských voleb. Evidentně převzal významnou část voličů Danuše Nerudové, která jasně zvítězila v prvním kole. Teď je třeba studenty přesvědčit, aby opravdu volili. 

Mládež volí generála. Teď ještě aby k volbám přišla
Petr Pavel | foto Tomáš Novák týdeník HROT

Studentské volby nanečisto, organizované společností Člověk v tísni, mají solidní historii. A mají i velmi dobrou reputaci, což je dáno vysokou účastí i spolehlivostí výsledků. Dobře to ukázaly studentské sněmovní volby 2021, které vyslaly jasný signál, že se nálada od dominance Pirátů a STAN v této věkové skupině posouvá k plichtě se Spolu. Ve skutečných volbách se pak tento trend ještě prohloubil. 

Prosincového prvního kola studentských voleb prezidenta republiky se zúčastnilo více než 76 tisíc studentů všech typů středních škol. Lednové druhé kolo zaznamenalo o něco nižší účast. Skoro 53 tisíc je ale i tak dobré číslo. Pro ilustraci uveďme, že na českých středních školách studuje zhruba 400 tisíc studentů. To znamená, že v prvním kole volilo skoro dvacet procent, ve druhém asi třináct procent všech středoškoláků. To je velmi solidní vzorek. 

Danuše absolutní vítězkou prvního kola 

První kolo spolehlivě ovládla Danuše Nerudová. Oslovila dokonce více než 54 procent, tedy absolutní většinu účastníků. S velkým odstupem druhý skončil Petr Pavel, kterého si vybrala čtvrtina. Andreje Babiše volila zhruba necelá desetina studentů. Všichni ostatní kandidáti skončili hluboko pod pěti procenty. Dodejme, že ve hře tehdy ještě byli i Josef Středula nebo Denisa Rohanová, jejichž výsledky ovšem pořadím nijak nezahýbaly.

Nerudová naprosto triumfovala mezi studenty gymnázií a středních odborných škol (SOŠ). Mezi učni naopak svedla velmi vyrovnaný souboj s Andrejem Babišem. Nerudová získala 37 a Babiš skoro 30 procent. Nejvyrovnanější podíly mezi studenty různých škol měl Pavel, jenž si nejlépe vedl mezi studenty SOŠ. Nikde, tedy ani mezi učni, nezabodoval Jaroslav Bašta.  

85 : 15 pro Pavla

Druhé kolo se stalo jednoduchou kořistí pro Petra Pavla. Babiše porazil poměrem 85,72 : 14,28 procenta. Vůbec nejlépe se mu vedlo mezi gymnaziálními studenty, kde jeho výsledek skončil těsně pod devadesáti procenty. Mezi studenty učňovských oborů byl poměr vyrovnanější, a to takřka přesně 2 : 1 ve prospěch Petra Pavla.

Zajímavá čísla skýtají i regionální výsledky. Pavel nejvíce triumfoval v Libereckém kraji, v Pardubickém kraji, v jižních Čechách a v Praze. Babiš dosáhl nejlepšího výsledku ve Zlínském, Ústeckém a Královéhradeckém kraji. 

Pro reálnou volbu to při všech výhradách přináší přinejmenším tři důležité závěry:

1. Významná část voličů Danuše Nerudové mezi nejmladšími lidmi je připravena volit Petra Pavla. 

2. Pavel rozhodně nemá jistotu, že voliči Nerudové přijdou. Musí na ně proto zásadně zacílit. Už to dělá, ale musí přidat. Potenciál má na všech typech škol. 

3. Andrej Babiš je sice zřetelně slabší, nicméně i on má nemalý potenciál. Můžeme se proto těšit/„těšit“ na to, co jeho tým pro mladé voliče připraví. Pozitivně bude cílit zejména na učně, negativně naopak na gymnazisty. 

Zásadní výzvou pro oba kandidáty bude přesvědčit mladé lidi, že studentské volby jako očividně zajímavá hra musí pokračovat i ve druhém kole reálných voleb.

I ty mohou být hrou, a to dokonce ještě zajímavější. Navíc každý hlas, a tedy i hlas člověka, který oslaví osmnáctiny 27. nebo 28. ledna, může rozhodnout.