Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Tuňáci z Mosambiku

Skandál banky Credit Suisse dopadl jako všechny finančnické průšvihy: bohatí vyvázli, chudí zchudli

Tuňáci z Mosambiku
Tidjane Thiam a Urs Rohner | foto Profimedia.cz

Když jste člen vedení velké mezinárodní banky, není pro vás vydělat 400 dolarů zrovna štrapác. Urs Rohner, do letoška předseda představenstva švýcarské banky Credit Suisse, si na tu částku přišel zhruba každých pětačtyřicet minut – včetně spánku, svátků a nedělí. Když však jste (fiktivní, teoretický) průměrný Mosambičan, je 400 dolarů vaším celoročním příspěvkem tamnímu HDP; alespoň za rok 2016. To jen tak pro poskytnutí lepší perspektivy následujícím odstavcům.

Právě 400 dolarů na hlavu, kojence a důchodce nevyjímaje, čítá škoda, kterou v Mosambiku napáchali bankéři Credit Suisse a její ruské kolegyně VTB ve spolupráci s tamními zkorumpovanými politiky. To je zhruba bilance dnes již (neblaze) proslulých „tuňákových dluhopisů“, jejichž kauzu na konci října dotáhl po osmi letech právních strkanic do konce londýnský soud. K jejím hlavním výsledkům patří bezvadně namaštěné kapsy několika mosambických expolitiků, slušná díra ve financích – a ještě větší v reputaci – zúčastněných bank a chudá země dohnaná na samý okraj třetího světa, krůček od definice nefunkčního státu.

Na počátku všeho byl prezident Armando Guebuza, za jehož vlády objevila francouzská ropná firma Total pěkná naleziště zemního plynu v moři kousek od břehů severního Mosambiku. Zahraniční finanční ústavy, bankami počínaje a Mezinárodním měnovým fondem konče, zpozorněly; prezident Guebuza se svými lidmi si zamnuli ruce. Ta kombinace se ukázala jako ničivá.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit