Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Třetí planeta. Vědci objevili další těleso, které obíhá Proximu Centauri

Týmu evropských astronomů se podařilo objevit už třetí planetu, která obíhá našeho nejbližšího souseda – hvězdu Proxima Centauri.

Třetí planeta. Vědci objevili další těleso, které obíhá Proximu Centauri
ilustrační foto | Profimedia.cz

Pokud nepočítáme Slunce, je naší nejbližší hvězdou Proxima Centauri ve vzdálenosti 4,22 světelného roku. Už v minulosti astronomové zjistili, že kolem ní obíhají dvě planety, nyní podle studie zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics objevili třetí. Nazývá se Proxima Centauri d, její hmotnost je oproti Zemi zhruba čtvrtinová, rok na ní trvá 5,12 pozemského dne a svou hvězdu obíhá ve vzdálenosti zhruba čtyř milionů kilometrů, což je asi patnáctkrát blíže, než činí vzdálenost Merkuru od našeho Slunce.

Novou exoplanetu se podařilo objevit vědcům na Evropské jižní observatoři v Chile pomocí nového spektrografu ESPRESSO (Echelle SPectrograph for Rocky Exoplanets and Stable Spectroscopic Observations) instalovaného na obrovském dalekohledu ESO/VLT (ve skutečnosti soustava čtyř dalekohledů o průměru 8,2 metru), který dokáže měřit drobné posuny ve světelném spektru hvězdy způsobené gravitací planety. „Tento objev ukazuje, že náš nejbližší hvězdný soused je patrně obklopen zajímavými novými světy, které budeme dále studovat a zkoumat,“ uvedl portugalský astronom a hlavní autor zmíněné studie João Faria.

Plný pytel planet

První planetu obíhající Proximu Centauri se podařilo objevit už v letech 2013 až 2016, nazývá se Proxima Centauri b, je o něco těžší než Země, rok na ní trvá 11,2 dne a nalézá se v takzvané obyvatelné zóně hvězdného systému. Jinak řečeno, mohla by se na ní vyskytovat voda v tekutém skupenství, nicméně Proxima Centauri je – malá a poměrně chladná – hvězda typu červeného trpaslíka, a tak existence života na jejích planetách není příliš pravděpodobná.

Oběžná dráha další planety – Proximy Centauri c – je mnohem delší (tamní rok trvá zhruba pět pozemských let) a stejně jako nově objevená Proxima Centauri d se nachází mimo obyvatelnou zónu. Dvě posledně jmenované planety nebyly dosud potvrzeny dalším nezávislým pozorováním, a tak jsou prozatím vedeny v kategorii „kandidátských planet“.

Do dnešního dne se astronomům podařilo objevit celkem 4905 exoplanet (planet obíhajících jinou hvězdu než Slunce) v 3629 planetárních systémech. A je docela dobře možné, že jich náš nejbližší soused, červený trpaslík Proxima Centauri, hostí víc než dosud objevené tři. „Další pozorování Proximy pomohou doplnit naše znalosti o tomto multiplanetárním systému a možná odhalí i přítomnost dalších planet,“ zní závěr citované studie.