Už několik měsíců je jasné, že jedním z hlavních rizikových faktorů je při koronavirové nákaze tloušťka. Už dříve to naznačovalo několik vědeckých studií, ovšem teprve nyní máme v rukou poměrně spolehlivá čísla a dokonce částečné vysvětlení, proč je nadměrná váha ve spojení s virem SARS-CoV-2 tak nebezpečná. Web prestižního vědeckého časopisu Science o tom nedávno publikoval rozsáhlý shrnující článek.
Zatím nejpřesnější – a hodně varovná – čísla máme díky studii mezinárodního týmu, která na konci srpna vyšla v časopise Obesity Reviews. Jde o metaanalýzu několika starších studií a díky tomu se se podařilo shromáždit data o 399 tisících pacientů. Ze studie plyne, že obézní lidé nakažení SARS-CoV-2 potřebují nemocniční péči s pravděpodobností o 113 procent vyšší než lidé s „tabulkovou“ váhou, mají o 74 procent vyšší pravděpodobnost, že skončí na „JIP“, a o 48 procent vyšší pravděpodobnost, že zemřou. Podle lékařky Anne Dixon, která se na University of Vermont zabývá studiem obezity a plicních nemocí, nebylo až donedávna jasné, jak rizikovým faktorem obezita je. „Teprve nedávno jsme si uvědomili devastující dopad obezity, a to především na mladé pacienty,“ řekla časopisu Science.
Čím tlustší, tím horší
Samozřejmě platí úměra, že čím je člověk tlustší, tím jsou pro něj dopady při nakažení koronavirem horší, ovšem riziko zvedá už „obyčejná“ nadváha, což je docela záludné. „Mnoho lidí si ani nevšimne, že už se v jejich případě jedná o nadváhu,“ vysvětluje fyziolog Mark Hamer z University College London. Dodejme, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde o nadváhu v případě, že se index tělesné hmotnosti (neboli BMI) člověka pohybuje v rozmezí 25 až 30 (v případě, že někdo měří 180 centimetrů, to znamená váhu 81 až 97 kilogramů), kdežto o obezitu tehdy, pokud je BMI vyšší než 30.
Vysvětlit, proč zrovna tloušťka je tak riziková, není snadné. Nejde totiž o jeden důvod, ale o celý komplex důvodů. Jeden z nich je čistě mechanický – nadbytečný tuk brání řádnému dýchání. Tlouštíci kromě toho mají tendenci mít v krvi více sraženin a trápí je i snížená imunita, protože tukové buňky zasahují do orgánů, které produkují buňky imunitního systému – sleziny, kostní dřeně, brzlíku. „Ztrácíme tkáně imunitního systému ve prospěch tukové tkáně a náš imunitní systém se stává méně efektivním, ať už jde o ochranu těla před patogeny nebo o odezvu na vakcínu,“ řekla Science Catherine Andersen, nutriční specialistka z Fairfield University v Connecticutu.
Navíc nejde jen o to, že mizí buňky imunitního systému, ale i o to, že ty zbylé hůře fungují. V minulosti to prokázala studie na „vyžraných“ myších a lidé na tom nejspíš budou podobně, o čemž svědčí fakt, že obézní lidé očkovaní proti chřipce mají oproti těm se zdravou váhou zhruba dvakrát vyšší pravděpodobnost, že ji nehledě na očkování dostanou. Tlusté lidi kromě toho častěji trápí slabé chronické záněty a mnohem častěji mají různé chronické nemoci – srdeční, plicní či cukrovku.
