Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Ten pocit stojí za to

Jak se nezbláznit, když má váš nejmenší trh 110 milionů obyvatel.

Ten pocit stojí za to
ilustrační foto | Profimedia.cz

Před třemi lety lety jsem dostal od zakladatelů obřího hongkongského startupu Oriente zadání expandovat na trhy jihovýchodní Asie. Díky předchozím zkušenostem jsem se cítil celkem silný v kramflecích. Měl jsem špičkový tým, zkušenosti a poměrně dobrou znalost místních trhů. Vystřízlivění bylo velmi rychlé.

Najednou jsme vstoupili na tři nejatraktivnější trhy – Vietnam, Filipíny a Indonésie. Už jen odstartovat byznys na těchto třech trzích současně byl oříšek, ale povedlo se to. Postupně jsme však museli upravit strategické plány; rozjet to ve velkém najednou na všech trzích nepůjde. Za prioritu jsme si vybrali Filipíny, ostatní holt musely počkat, až na ně dojde řada. Proč? Všichni víme, jak je důležitý průzkum trhu, ale v obrovitánské Asii to platí dvojnásob. Nejmenší tamní trh má 110 milionů obyvatel a vy je musíte skutečně dobře pochopit. Jít mezi ně, najít si mezi nimi zaměstnance a ty dobré povyšovat, aby mohli co nejdříve pomoci utvářet strategii.

Kdo potřebuje banku?

Věděli jsme, že na Filipínách neexistuje vůbec bankovní ekosystém? Kreditku nevlastní skoro nikdo a účet v bance má zhruba 30 procent lidí. Přišli jsme tedy se službou, která umožňovala přístup k penězům běžným lidem, aniž by museli mít bankovní účet. Věřili jsme, že s produktem uspějeme, dával smysl a řešil skutečné potíže lidí. Museli jsme se však v mnohém přizpůsobit lokálnímu trhu. V Evropě jsou největší rozdíly mezi státy v legislativě, ale nestane se vám, že přijdete do sousední země a narazíte na totálně odlišné zvyklosti. Firmy vstupující do Evropy mohou mít jednu strategii. V Asii je každá země unikát – od kultury, společenské hierarchie, formy vlády, penetrace bankovního sektoru po kvalitu infrastruktury. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit