Čínský internetový obchod Temu spolupracuje se stále větší počtem výrobců levného zboží, s nimiž se rozešel jeho konkurent Shein. Posledně jmenovaná firma se před plánovaným vstupem na burzu ve Spojených státech snaží očistit svůj dodavatelský řetězec od nekalostí – a doplácí na to sníženou konkurenceschopností.

Shein, čínská společnost sídlící v Singapuru, se loni zbavila řady dodavatelů z jižní Číny. Učinila tak poté, co její auditoři zjistili, že tito dodavatelé porušují certifikační normy společnosti. Listu Financial Times to potvrdilo několik dobře informovaných zdrojů z branže.

Mnozí z těchto dodavatelů reagovali tím, že začali své zboží prodávat na Temu. Tento obchod vlastní společnost PDD Holdings, kótovaná na burze Nasdaq: PDD utrácí miliardy dolarů ve snaze zopakovat úspěch Sheinu, jenž dodává zákazníkům na Západě velmi levné zboží přímo ze skladů v Číně.

Burza, dvojsečná zbraň

Shein odvíjí svoji schopnost nabízet mimořádně nízké ceny (jež se líbí zákazníkům z generace Z, kteří obvykle nemají peněz na rozhazování) právě od přímočarosti svého dodavatelského řetězce. Jako obvykle však úspěch přitahuje epigony, a ti si neberou servítky.

Temu ve snaze přetáhnout spotřebitele z USA a Evropy nabízí zboží za ultranízké ceny – tašky na notebooky stojí čtyři dolary, pneumatiky dolarů devět a třídílný oblek 50 dolarů. Ve všech uvedených případech jde o zlomek ceny, které by spotřebitelé zaplatili v běžném obchodě.

Shein mezitím v loňském roce dosáhl u investorů ocenění 60 miliard dolarů. Protože s jídlem roste chuť, připravuje se na primární emisi akcií na newyorské burze. Mělo by k tomu dojít již v průběhu letošního roku (pokud dostane požehnání Pekingu, což vzhledem k napjaté politické situaci není úplně samozřejmé).

Hrot24

Právě vstup na burzu však Sheinu – alespoň v krátkodobém horizontu – byznys komplikuje. Loni, zhruba v době, kdy firma vyslala své auditory na kontrolu továren po celé Číně, provedl nezávisle na tom vlastní hloubkovou kontrolu dodavatelského řetězce Sheinu i jeden z jeho potenciálních investorů. Nestačil se divit.

Vyšlo najevo, že mnoho výrobců pracujících pro Shein nesplňuje požadavky na výrobní normy. K těm nejčastěji porušovaným patří požadavky na minimální počet 50 zaměstnanců a alespoň 800 metrů čtverečních výrobní plochy.

„Dříve jsme dodávali společnosti Shein, ale nyní jí nemůžeme dodávat přímo, protože nesplňujeme její požadavky na velikost továrny,“ uvedl Louis Li, majitel továrny na tašky v provincii Kuang-tung (sem spadá i zvláštní ekonomická zóna Šen-čen). Našel však rychle řešení: „Poté, co Shein přerušil vztahy s menšími továrnami, jsme všichni přešli k Temu,“ citují jej Financial Times.

Skrupule se nenosí

Společnost Temu při přijímání nových prodejců velikost továrny nezohledňuje. Čínská skupina uvedla, že provozuje spíše tržiště jako platformu pro samostatné výrobce, než aby působila přímo jako prodejce. Přijímá „obchodníky s platnými provozními licencemi, kteří jsou schopni splnit požadavky na výrobky“, což zní přesně tak „respektábl“ (a ani o kousek více), aby to mohlo u regulačních orgánů projít.

Shein sice nedávno také otevřel své „tržiště“, ale většinu svého obratu generuje z objednávek zadávaných vlastním dodavatelům. Ti pak vyrábějí oblečení pod značkou Sheinu. To může být výhodné z hlediska managementu, ale zesiluje to odpovědnost Sheinu za podmínky, v nichž výrobky vznikají. To je potenciální problém.

Li, vlastník zmiňované továrny na tašky, uvedl, že u společnosti Shein čítá jeho zisková marže zhruba 20, kdežto u Temu přibližně 15 procent. Pokud se však výrobek dobře prodává, Temu si podobné zboží obstará od jiných dodavatelů. Nutí tak výrobce ke vzájemnému konkurenčnímu boji a snaze o držení cen co nejníže.

Shein se tak ocitl v defenzívě. Dosud mluvil o svých „dlouhodobých vztazích“ se sítí výrobců oděvů jako o jedné ze svých výhod ve srovnání s konkurenty z branže, jako jsou Zara a H&M. Tyto vztahy dokázala firma etablovat jednoduchým tahem: začala dodavatelům platit nadprůměrně rychle – a tu samou rychlost požaduje od nich.

„Shein hodnotí dodavatele podle dochvilnosti,“ řekl Financial Times Čchang Čchung-pao, zakladatel společnosti Xingcheng Excellent Swimwear Consultancy, která pomáhá výrobcům plavek najít distribuční kanály. Ti nejlepší dodavatelé podle něho dostávají zaplaceno do jednoho týdne, zatímco ti nejhorší čekají až 45 dnů. „Pomalá platba je trestem za pomalé dodávky,“ vysvětlil řekl Čchang. (Shein to samozřejmě odmítl komentovat.)

Tato síť loajálních výrobců byla výhodou do chvíle, než se na scéně objevil konkurent Temu. Ten rovněž platí rychle, ale navíc poskytuje dodavatelům další kanály pro prodej přebytečných zásob – a to platí i pro výrobky původně určené pro Shein.

Lákadlo Sheinu v podobě rychlé platby tak přestalo být jedinečné. Lze navíc předpokládat, že postupem doby se začnou u dodavatelů Temu citelně projevovat dopady vzájemného konkurenčního tlaku, jež u Sheinu dosud neexistoval.

Po Sheinu na Amazon

To však vedení Temu nestačí. Poté, co se firma takto zaměřila na dodavatele Sheinu v Číně, jde také po prodejcích konkurenta z největších – amerického Amazonu. V lednu uspořádal Temu – jehož e-shop je letos ve Spojených státech nejčastěji stahovanou aplikací – náborový seminář pro čínské dodavatele, kteří vlastní sklady v USA a Evropě.

Z něho vyplynulo, že firma chce umožnit dodavatelům, aby se sami postarali o logistiku a doručování. Dosud výrobci posílali zboží do skladů Temu v Číně, odkud teprve putovaly ke spotřebitelům na Západ.

V současné době trvá Temu běžné doručení objednávek do USA jeden až tři týdny. Naproti tomu zákazníci Amazonu obvykle dostanou své zásilky do dvou dnů. Zástupci Temu uvedli, že svým dodavatelům, kteří vezmou logistiku doručování do vlastních rukou, bude jejich firma poskytovat „štědré dotace“.

Jestli je to moudré rozhodnutí, je druhá věc. Lze si velmi snadno představit, že takto agresivní kampani na rozšíření tržního podílu na úkor americké firmy se dostane nevítané pozornosti regulátorů. Ve chvíli, kdy bude v USA vrcholit prezidentská volební kampaň, to platí dvojnásob.