Na pražském Václavském náměstí se během letošního září a října odehrálo hned několik velkých demonstrací. Desítky tisíc lidí dokázali přilákat pořadatelé antisystémových akcí Česká republika na 1. místě i spolek Milion chvilek pro demokracii. Za zmínku stojí i protestní sešlost odborářů, byť s pár tisícovkami demonstrantů skončila spíš neslavně.

Z hlediska nestranného pozorovatele je ovšem zajímavé nejen to, kolik ten který pořadatel dokázal dostat na Václavák lidí a jaké k tomu použil metody. Pozoruhodná je i finanční stránka věci. Týdeník Hrot proto oslovil organizátory s několika otázkami. Kolik vlastně jednotlivé demonstrace stály peněz? Z čeho je organizátoři financovali? A jak průhledně hospodaří s penězi?

Je mi líto

Bezesporu nejzajímavějším úkazem letošního podzimu jsou zatím akce spolku Česká republika na 1. místě. Ten uspořádal v září a říjnu hned tři demonstrace. Hlavním dvěma organizátorům – Ladislavu Vrabelovi a Jiřímu Havlovi – se podařilo sjednotit nespokojené hlasy z celé šíře politického spektra. Na pódiu se promenovali ruku v ruce komunisté, pravicoví extremisté, antivaxeři i ruská pátá kolona. Byla to sestava pro silné žaludky a dorazily jich desítky tisíc.

Zejména Ladislav Vrabel si pozornost veřejnosti i médií vysloveně užívá. Záře reflektorů jako by ještě víc vybudila jeho psychopatické sny o svržení vlády a provedení státního převratu. Zatímco o svých pokřivených představách o revoluci ale Vrabel vypráví ochotně, otázky na finance mu už tolik nevoní. Tedy alespoň soudě dle odpovědi, kterou zaslal do redakce Hrotu.

„Je mi líto, že Váš týdeník nemá zajímavější otázky na téma Česká republika na 1. místě! Možná jste jen nepochopili smysl existence médií,“ píše Ladislav Vrabel v e-mailu do redakce. Dokud prý nebudeme mít dotazy směřující k „tématům důležitým pro život českých občanů, politickým či ideovým otázkám“, zůstane náš článek bez jeho vyjádření.

Kdo jen trochu sleduje příběh předluženého „podnikatele“ a novodobého lidového buřiče, toho asi odpověď na otázky týkající se financí nepřekvapí. Jestli něčím Vrabel s Havlem během dvou měsíců prosluli, je to právě neprůhledné hospodaření s příspěvky, které na demonstrace vybrali. Je v podstatě nemožné přesně zmapovat, kolik jim fanoušci občanské neposlušnosti poslali peněz a jak a za co je duo rebelů utrácí. Přesto se o to týdeník Hrot pokusil.

Žonglování s konty

Vzhledem k tomu, že Vrabel dluží miliony, figuruje v několika exekucích a sám se vydal cestou insolvence, vybíral od začátku peníze na účet vedený na jméno manželky. Časem z něj udělal dokonce účet transparentní. Když se pak kvůli žonglování se stovkami tisíc korun rozhádal se svým kolegou, založil vlastní transparentní účet také Jiří Havel.

Všechna bankovní konta mají jedno společné: především strana odchozích plateb na první pohled není kompletní. Například k první demonstraci, konané na Václavském náměstí 3. září, zveřejnil Ladislav Vrabel na webu svého spolku excelový soubor. Ten by měl obsahovat údaje o příjmech i útratách spolku od srpna do poloviny září.

Mezi jednotlivými dary je ovšem pouze jediná kolonka s odchozí platbou. Ta měla činit sto tisíc korun a mířila do produkční firmy, která zajišťovala techniku – tedy především pódium, LED obrazovku a ozvučení. Chybí ale jakékoli údaje o dalších výdajích – na propagaci, reklamu, zajištění dalších služeb a podobně.

Navíc ani částka sto tisíc korun zjevně neodpovídá tomu, kolik zajištění techniky na akce podobného rozsahu stojí. Týdeník Hrot oslovil lidi z branže a požádal je o odhad nákladů na technické zázemí demonstrací na základě fotografií a videí z akce. Ukázalo se, že seriózní produkční firmy nechtějí mít s dvojicí revolucionářů nic společného. Odpovědi proto poskytly jen pod podmínkou anonymity. Co si o financování akcí České republiky na 1. místě myslí?

„Odhaduju, že jen zajištění techniky v tomto rozsahu by stálo v běžných cenách kolem 300 tisíc korun. Je ale otázkou, zda a jakou se pořadatelům podařilo vyjednat slevu,“ tvrdí šéf produkční agentury, který rovněž nechtěl zveřejnit své jméno, jež ale redakce zná. Jedním dechem dodává, že před první demonstrací Jiří Havel zkoušel štěstí hned u několika agentur. Zprvu byl tajuplný, tvrdil, že půjde o apolitickou akci. Když se však rozneslo, co ve skutečnosti s Vrabelem chystají, dala od něj většina společností z Prahy a okolí ruce pryč.

Jelikož jsou ale firem schopných zajistit technické zázemí pro demonstraci v Česku desítky, nakonec se mu podařilo jednu dostat na svou stranu. Z výpisů z transparentních účtů nicméně nelze zjistit, o kterou agenturu konkrétně jde, a tedy ani ověřit skutečnou cenu.

Vrabel na prvním místě

O něco podrobnější čísla se dají vyčíst z údajů z transparentního účtu, který založil Jiří Havel kvůli konání v pořadí třetí demonstrace. Odehrála se 28. října a podle výpisů z konta tentokrát pořadatelé přiznali vyšší náklady. Pronájem a montáž techniky měly vyjít na necelých 190 tisíc; spolu s propagací akce měly náklady dosáhnout asi 206 tisíc korun.

Tato částka za zajištění technického zázemí je už podle zmiňovaného produkčního bližší realitě, byť není dosažitelná u renomovaných firem. „Teoreticky to možné je. U menších firem z regionů se technika za podobné peníze zajistit nejspíš dá,“ myslí si produkční.

Tak jako tak je tu ale jiný problém. Ladislav Vrabel spolu s Jiřím Havlem od léta vybrali od příznivců podle dřívějších výpočtů médií více než milion korun. I kdybychom uznali zjevně nerealistické, podstřelené náklady kolem 200 tisíc za jednu demonstraci, došli bychom u tří akcí k sumě 600 tisíc. Dalších asi 180 tisíc je zůstatek na Havlově účtu; na aktuálním Vrabelově transparentním účtu vedeném na spolek Hej, občané pak leží něco přes dvě tisícovky.

Pokud je „nepřiznaně“ neutratili za demonstrace, zůstává tak nejasné, kam se poděly další řádově stovky tisíc, které oba organizátoři od svých podporovatelů vybrali. Několik vysvětlení se nabízí, žádné ale není hezké, a navíc, šlo by o čiré spekulace.

Odpovědi se přesto nakonec možná dočkáme, i když ne od pořadatelů. Minulý týden totiž Vrabela postihly hned dvě pohromy. Jednak insolvenční správce zablokoval peníze i na transparentním účtu jeho manželky, jednak si výpisy darů a výdajů na pořádání akcí vyžádala i policie.

Opatrný Milion chvilek

Zatímco Vrabel s Havlem pořádali demonstrace, kde účastníky hecovali k občanské rebelii, největší organizátor masových akcí posledních let – Milion chvilek pro demokracii – naopak na Václavské náměstí na konci října svolal lidi, kteří si revoluci ani demontáž demokracie v Česku rozhodně nepřejí.

„Pozitivní“ demonstrace jsou podstatně méně obvyklé než ty protestní. I přesto se Milionu chvilek podařilo zaplnit Václavák zhruba stejně jako samozvaným revolucionářům. Odhady policie sice hovořily o „nižších desítkách tisíc“ demonstrujících, z fotografií je ale patrné, že účast na demonstracích 28. a 30. října byla podobná – padesát tisíc či více lidí.

Po prvotní opatrnosti byl Milion chvilek k rozklíčování nákladů podstatně vstřícnější. Z vyjádření vyplývá, že díky štědrému a mnohem početnějšímu zázemí přispěvatelů si mohou dovolit pořádat akce na profesionální úrovni, a tedy i za více peněz – na rozdíl od lowcostových a neprůhledně financovaných antisystémových demonstrací. Ostatně i v době psaní tohoto textu přesahoval zůstatek na transparentním účtu čtyři miliony korun.

Profimedia.cz

„V tuto chvíli ještě nedorazily všechny faktury, nicméně předpokládáme, že finální částka se bude pohybovat kolem dvou milionů korun. Snažili jsme se akci Česko proti strachu udělat zase o něco profesionálněji, například i kvůli bezpečnosti účastníků, což je spojeno i s nárůstem nákladů. Ty samozřejmě ovlivňuje i rychle rostoucí inflace. Všechny náklady budou samozřejmě po proplacení faktur uvedeny na našem transparentním účtu,“ konstatuje mluvčí Hana Strašáková.

Prozatím tedy lze z transparentního účtu vyčíst jen část útrat spojených s demonstrací Česko proti strachu, a to za propagaci. Za tisk letáků, plakátů, reklamu nebo pronájem bannerů Mi­lion chvilek zaplatil přes 580 tisíc korun. Dalších téměř 570 tisíc stála podle výpisu z konta distribuce propagačních materiálů prostřednictvím České pošty. Na konkrétní náklady na techniku si zatím musíme počkat.

Zdroj financí je nicméně jasný. „Akci jsme financovali z darů drobných dárců, kterým moc děkujeme. Žádný velký dárce na akci nepřispíval ani ji nefinancoval,“ dodává Hana Strašáková.

Tajemní odboráři

Třetím do mariáše jsou letos mezi pořadateli demonstrací odbory. Ty svého času dokázaly Václavské náměstí zaplnit také; v roce 2012 proti Nečasově vládě protestovalo přes sto tisíc lidí.

Letos ovšem přišlo vystřízlivění. Odboráři s klasickým „levicovým“ protestem proti vládě a obecné drahotě pohořeli – do centra metropole dorazilo jen pár tisíc lidí. Můžeme spekulovat, zda je to dáno málo radikální formou protestu, nebo faktem, že tradiční levicové voliče „vysál“ Andrej Babiš nejen ČSSD a komunistům, ale také zástupcům zaměstnanců.

Buď jak buď, na náklady návštěvnost neměla vliv. Na kolik tedy odboráře akce vyšla? Bohužel ani Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) nebyla při odpovědi příliš sdílná. „Náklady na takovou akci sestávají z mnoha položek, jako je pronájem pódia a jeho montáž a demontáž, ozvučení, pronájem zábran na oddělení jednotlivých sektorů, stanů, pořadatelské služby a podobně. Byly financovány ponejvíce z prostředků ČMKOS a také částečně z rozpočtů odborových svazů,“ sdělil Hrotu mluvčí ČMKOS Pavel Vlček.

Konkrétní rozklad nákladů ale Vlček odmítá sdělit s tím, že jde o interní záležitost. V případě odborů, které neevidují peníze – a tedy ani výdaje na demonstraci – na transparentním účtu, je tak prakticky nemožné dopočítat, kolik za demonstraci utratily. Musíme se proto opět spokojit s odhadem, který v případě techniky vychází podobně jako u konkurenčních demonstrací – tedy řádově několik stovek tisíc korun.