„Tohle se nám nelíbí, nemíníme to snášet a ostatním doporučujeme, aby se takové práci zdaleka vyhnuli.“ To je časté varování, které mladí pracovníci z generace Z (souhrnně jde o lidi narozené v letech 1995–2014) neváhají sdílet na internetu, aby informovali ostatní zájemce, že mají na angažmá ve firmě rovnou zapomenout.

To vyplynulo z nové analýzy americké společnosti Owl Labs. Ta zjistila, že zhruba třetina zaměstnanců (34 procent) se v minulosti neudržela a napsala o svém zaměstnavateli něco negativního na internetu. U generace Z je však toto číslo výrazně vyšší. Skoro celá polovina (48 procent) v minulosti zkritizovala svého zaměstnavatele. Tím se generace Z stává nejvíce nespokojenou a stěžující si skupinou na současném trhu práce.

Podle analýzy se generace Z kriticky vyjadřuje zejména na sociálních sítích. Nejčastěji šlo o komentáře na Instagramu nebo X (dříve Twitter). Často si však neberou servítky ani na TikToku. Sdílejí také tajně nahrané nepříjemné konverzace z pracoviště nebo anonymně hodnotí své zaměstnání či šéfa na webu Glassdoor, což je americká obdoba českého projektu Atmoskop.

Magazín Newsweek uvádí, že kritika ze strany mladých pracovníků se množí v době, kdy řada firem ruší možnost pracovat z domova nebo alespoň omezuje home office. To však mladé lidi irituje. Řada z nich chce pracovat z domova, někteří dokonce výhradně. To se ale nepotkává s nároky zaměstnavatelů, kteří z různých důvodů požadují přítomnost lidí v kanceláři nebo na pracovišti.

Podle zprávy Owl Labs aktuálně 62 procent zaměstnanců pracuje v roce 2024 v kanceláři, zatímco 27 procent má hybridní pracovní režim a 11 procent pracuje zcela na dálku. V posledním roce však došlo ke změně u čtvrtiny zaměstnanců, obvykle po skončení pandemie covidu-19, kdy nadřízení zrušili různé úlevy. Na pracoviště nyní musí docházet i ti, kteří byli původně přijati čistě na práci na dálku. To pro ně znamená významný zásah do života.

Ačkoli by na první pohled mohli tito pracovníci někomu připadat zhýčkaní nebo mimo realitu trhu práce, mladí najdou mezi experty i zastání. Newsweek cituje HR konzultanta Bryana Driscolla: „Vidíme generaci, která odmítá snášet stejná pracovní bezpráví, která by předchozí generace možná přijaly.“ Driscoll také dodává, že kritika mladých není projevem nevděku nebo nároků, ale spíše projevem jejich uvědomění.

To, že si mladí vybírají k šíření stížností sociální sítě, je přirozené. Někteří s nimi žijí od dětství, a tak je vnímají jako prostor pro vyjadřování svých názorů.

Jiný odborník, Alex Beene, varuje před veřejným pranýřováním šéfů. „Mnozí zaměstnavatelé pochopitelně neradi vidí, jak jejich podniky napadají jejich vlastní zaměstnanci online. Máte sice právo říkat, co chcete, ale pokud to, co říkáte, může ohrozit vaši pracovní pozici nebo vztah se zaměstnavatelem, mělo by vás to přimět k zamyšlení,“ vysvětluje Beene, pedagog z University of Tennessee.

Podobně varuje i elitní česká headhunterka Dita Sudová. Podle ní si zaměstnance z generace Z můžete znepřátelit i drobnostmi, které by jinak mnohým lidem v práci přišly běžné. „Loajalita vůči závazkům a zaměstnavatelům jim často chybí. Důvodem k odchodu může být i naprosto banální záležitost, například neschválená dovolená v termínu, který si zaměstnanec přál. Zákoník práce neznají, pravidla chtějí udávat oni,“ vysvětluje Sudová. V rozhovoru pro Hrot24 připomněla i jednu osobní zkušenost z praxe.

„Pamatuji si na jednu kolegyni, zástupkyni generace Z, která i přes neschválenou dovolenou odletěla do Dubaje. Nadřízený mi pak volal a nevěděl, co s tím. Říkal: ‚Jak si to mohla dovolit?‘ Inu, mohla. Tihle lidé prostě nepřistupují na zajeté pořádky, tvoří si vlastní pravidla,“ popisuje Sudová. Připomíná však, že v prestižních firmách musí mladí lidé splnit nemálo požadavků, aby uspěli.

„Stále existuje určité procento lidí z této generace, která chápe staré rčení, že bez práce nejsou koláče. A dodala bych i slovo ‚tvrdé‘. Kandidáti, kteří jsou cílevědomí, tvrdě pracují a je na ně spolehnutí, jsou ti, o které mají prestižní firmy největší zájem,“ uzavírá Sudová.