Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nové genetické studie vysvětlují, že jak nadměrný rybolov proměnil a téměř vyhubil populaci sleďů už v době Vikingů.
Ostře sledovaní sledi. Dálkový obchod se sledi kvetl na Baltu už za vikinské éry. Sto let před narozením svatého Václava
Sleď obecný byl odjakživa pro rybáře snadnou kořistí, protože se v době tření shromažďuje do mnohamilionových hejn. Rychle se sice kazí, ale po nasolení se z něho už ve středověku stal žádaný obchodní artikl, díky němuž kdysi vyrostla a prosperovala řada měst v čele s Kodaní či Amsterodamem.
Dálkový obchod se sledi byl ale pro Evropu zřejmě ještě důležitější, než se dosud soudilo. Obchodovalo se s nimi už v době Vikingů a o něco později se stali obětí nadměrného lovu. Plyne to ze studie publikované v prestižním vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences).
Autoři studie – archeolog James Barrett z Norské univerzity vědy a technologie, historická ekoložka Lane Atmoreová a evoluční biolog Bastiaan Star (oba z Univerzity v Oslu) – kvůli tomu analyzovali DNA ze sledích kostí nalezených v sedmi archeologických lokalitách v Polsku, Dánsku a Estonsku (datovaných roky 750 až 1600 n. l.) a výsledky porovnali s genetickou výbavou dnešních baltských sleďů.
První zajímavý výsledek vydalo hned nejstarší do studie zařazené naleziště – obchodní osada Truso ležící v deltě řeky Visly na území dnešního Polska. Pozůstatky tamních sleďů totiž nepocházejí z blízkého okolí, ale z lovišť v západním Baltu, která jsou od Trusa vzdálena zhruba 400 kilometrů.
„Nález sleďů, se kterými se obchodovalo na velké vzdálenosti již v letech 800 až 850, je opravdu překvapivý,“ řekla časopisu Science jedna z autorů studie Lane Atmoreová. V té době ještě střední, východní a severní Evropa žila v hlubokém „temnu“, města prakticky neexistovala a existenci dálkového obchodu se sledi nikdo moc nepředpokládal.
Nálezy z mladších lokalit zase svědčí o tom, že už ve středověku a v raném novověku rybáři baltské sledě nadměrně lovili. Vědecký tým byl díky důkladně provedené analýze rybí DNA schopný rozdělit baltské sledě do čtyř populací – dvě z nich se vytírají na podzim v centrálním a západním Baltu a dvě další na jaře v centrálním Baltu a severních mořských zálivech.
Lidé si odjakživa více cenili urostlejších „podzimních“ sleďů než jejich menších „jarních“ bratranců. Už ve středověku se tedy zaměřovali hlavně na jejich lov, a podzimní populace proto začaly od 16. století mizet.
Dodejme, že dnes se komerčně vyplatí lovit jen „nedomrlé“ jarní sledě, ovšem ani těch už dávno není tolik, kolik jich kdysi bývalo.
