Na jihu Evropy se musí odlovit až devadesát procent sumců, pomohou i čeští vědci

Vědci z Itálie a Portugalska nyní startují pětiletý projekt, kdy budou v desítkách jezer a nádrží sledovat výskyt a šíření sumců, testovat různé metody jejich odlovu a posléze je se zapojením komerčních a sportovních rybářů odloví. Na projektu se podílejí také hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.

Sumce velkého zavlekli do jihoevropských vod sportovní rybáři, pro které to byla vítaná trofej. V jižních státech není výjimkou chytit sumce dlouhého dva a půl metru a vážícího více než sto kilogramů.

„Třeba v portugalských nádržích ale vůbec nejsou původní dravé druhy ryb, a s příchodem sumce tak přibyl obrovský, nenasytný predátor, který decimuje veškeré původní ryby včetně vzácných, endemických druhů. Svědčí mu teplá voda, dobře se tam množí, rychle roste a nemá přirozeného nepřítele,“ uvedl vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu.

Ohrožený druh: němečtí rybáři nemají co lovit

Brusel od roku 2022 prakticky zakázal v západním Baltu lov tresek a omezil lov sleďů. Pro profesionální rybáře to znamená existenční problémy.

Brusel od roku 2022 prakticky zakázal v západním Baltu lov tresek a omezil lov sleďů. Pro profesionální rybáře to znamená existenční problémy.

Celkem sedm vědeckých týmů – čtyři v Itálii, dva v Portugalsku a jeden v České republice – bude pět let sledovat padesát nádrží a jezer: 23 v Itálii, 25 v Portugalsku a dvě v České republice. Vlajkový výzkum se zaměří na jedno z největších italských jezer Maggiore. České nádrže Římov u Českých Budějovic a Žlutice u Karlových Varů v projektu poslouží jako kontrolní systémy, neboť jsou českými hydrobiology detailně prozkoumané se známou obsádkou sumce velkého.

Na následném odlovu sumců by se vedle výzkumných týmů mělo podílet rovněž 230 rybářů. 

Vědci zkoumají, jak přizpůsobit rybníkářství změně klimatu

Kvůli globálnímu oteplování se mění nároky na krajinu i na péči o vodu. Skloubit všechny zájmy je přitom v mnoha případech obtížné. Vědci teď chtějí navrhnout strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici a přitom splňovala požadavky společnosti 21. století.

Kvůli globálnímu oteplování se mění nároky na krajinu i na péči o vodu. Skloubit všechny zájmy je přitom v mnoha případech obtížné. Vědci teď chtějí navrhnout strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici a přitom splňovala požadavky společnosti 21. století.

Ve velkých jezerech a nádržích se má množství sumců redukovat alespoň o deset procent, v malých nádržích o polovinu, a v pěti izolovaných malých jezerech spadajících do evropské soustavy Natura 2000 dokonce o devadesát procent.

Nezůstane ale jen u odlovů. Mezinárodní tým zahájí masivní osvětovou kampaň zaměřenou jednak na rybáře a jednak na širokou veřejnost. „Rybáře musíme přesvědčit, aby neroznášeli sumce do dalších jezer, aby své úlovky nevraceli do vody a odnášeli si je domů. Veřejnost je nutné přesvědčit o tom, že sumec je skvělá ryba k jídlu. Je to spousta masa, které je třeba v uzeném stavu kulinářskou delikatesou,“ uvedl Martin Čech. Cílem projektu je také výroba různých sumčích produktů nebo rozšíření této ryby do restaurací.

Papoušci v Austrálii bojují o popelnice. A nad lidmi zatím vítězí

Kakaduové žlutočečelatí se pustili s obyvateli Sydney do „války“ o popelnice. Učí se stejně jako lidé a zatím není jasné, kdo tyto závody ve zbrojení vyhraje

Kakaduové žlutočečelatí se pustili s obyvateli Sydney do „války“ o popelnice. Učí se stejně jako lidé a zatím není jasné, kdo tyto závody ve zbrojení vyhraje