Uznání separatistických republik na východě Ukrajiny Moskvou a vyslání vojsk na linii doteku s ukrajinskými jednotkami vzbuzují po celém světě obavy, zda se konflikt nerozšíří. Nervózní jsou také finanční trhy a čeká se na odpověď Západu v podobě ekonomických sankcí. Německý kancléř Olaf Scholz z SPD už oznámil, že plynovod Nord Stream 2 po dně Baltského moře nezíská certifikaci.

Německo dosud patřilo k zemím, které se vůči ruskému vyhrožování stavělo nejopatrněji. Scholzův předchůdce v úřadu a spolustraník Gerhard Schröder má k Vladimiru Putinovi blízko. Je navíc předsedou představenstva společnosti Nord Stream 2 AG, která plynovod vybudovala, šéfem dozorčí rady ropné společnosti Rosněft a je nominován i na člena dozorčí rady Gazpromu, který Nord Stream 2 vlastní. Německé firmy jako Uniper či Wintershall jsou finančními investory plynovodu.

Proti projektu Nord Stream 2 se ostře stavěla administrativa amerického exprezidenta Donalda Trumpa i současného šéfa Bílého domu Joea Bidena. Kriticky proti němu vystupovaly i Polsko či Pobaltské republiky. Ty jsou vůči Rusku obvykle nejobezřetnější. Česko doufalo, že bude profitovat z tranzitních poplatků z přepravy ruského plynu, který přiteče skrze Německo k českým hranicích a který přes české území poputuje dál do Evropy. Postoj Česka tak lze popsat jako tichý souhlas.

Evropská unie je zejména na dovozu zemního plynu z Ruska závislá. Výrazně se to dotýká německé ekonomiky, protože z Ruska odebírá 55 procent plynu, který spotřebovává. Německá vláda ještě před Putinovým manévrem odhadla, že se největší ekonomika EU bez ruského plynu do konce této zimy obejde. Předpověď ale platí pouze pro případ, že již nebude mrazivé počasí, napsal deník Die Welt. 

Zásoby plynu v německých zásobnících jsou pouze na 31 procentech, zbytek by si mělo Německo opatřit na trhu s plynem pomocí krátkodobých smluv. Předpokladem pro tento scénář je to, že se teploty do konce února a v březnu budou pohybovat okolo dlouhodobých normálů, jinými slovy nebude příliš mrznout. 

Odborníci oslovení redakcí Welt am Sonntag varovali, že v případě déletrvajících mrazů by bylo nemožné dodávky fosilního plynu z Východu nahradit. Sousední země, jež je klíčovým partnerem i pro české firmy, je navíc závislá na dodávkách ruské ropy z 34 procent, upřesnil Spolkový institut pro geovědy a přírodní zdroje (BGR). Německo také dováží z Ruska černé uhlí.

„Energetické zdroje takového rozsahu nelze v krátkodobém horizontu nahradit,“ vysvětlil energetický expert z BGR Martin Pein. Rychle nahradit fosilní zdroje z Ruska – plyn, ropu i uhlí – by bylo podle něj extrémně obtížné. Potenciální větší využití uhelných elektráren místo plynových pro výrobu elektřiny by také příliš nepomohlo, tvrdí ekonom Hubertus Bardt z Institutu pro německé hospodářství v Kolíně nad Rýnem. 

Propočty poskytovatele informací o energiích S&P Global Platts uvádějí, že Gazprom loni do Evropy dodal 130 miliard metrů krychlových zemního plynu, což je o 31 procent méně, než byl průměr v předchozích pěti letech. A na začátku roku 2022 byly dodávky plynu ještě na nižší úrovni. I když ruská státní firma plní své dlouhodobé smlouvy, na spotový trh nedodává další plyn, jak bylo běžné v předcházejících letech. 

Zda aktuální rozhodnutí Scholzova kabinetu znamená definitivní konec podmořských trubek nebo jde jen o dočasné pozastavení, není zatím zřejmé. Jisté je, že s každým dalším dnem se návratnost investice čím dál tím více zhoršuje. To platí jak pro Gazprom, tak pro jeho evropské partnery.

S přispěním Jana Brože