Století kandidáti, Motoristé i Kleslová: největší bizarnosti letošních voleb

Říká se o nich, že jsou svátkem demokracie. Už více než třicet let si zvykáme na to, že o politickou funkci se může ucházet prakticky každý, kdo splní základní zákonné podmínky. Ostatně po kopané a sportu je politika dalším nejvíce propíraným tématem v hospodách, takže když můžeme být národem fotbalových trenérů, proč bychom nemohli být i národem politiků? Někdy jsou kandidátky opravdu hodně bizarní. Nejinak tomu bude na konci září, kdy si zvolíme nová zastupitelstva obcí včetně hlavního města Prahy a také třetinu Senátu.

Kandidáti narození za Masaryka

Když se někdo dožije sta let, je to velká událost nejen v rodině, ale také v místě bydliště. Starosta obvykle zajde za oslavenkyní nebo oslavencem do rodiny, případně do domova pro seniory. V Karlových Varech a v Praze 6 by se tento ceremoniál mohl za pár let odehrát při jednání místních zastupitelstev. Nejprve se ale musí splnit jedna podmínka: v nadcházejících komunálních volbách projdou do místních „parlamentů“ kandidáti, kterým je momentálně 96 let – takže ke konci volebního mandátu by měli dosáhnout úctyhodné stovky.

V pražském šestém obvodu se o přízeň voličů uchází šestadevadesátiletá Marie Roušarová a v Karlových Varech zase stejně starý Milan Hejcman. Není pravděpodobně překvapením, že oba kandidují za KSČM, což samozřejmě nahrává hlasům, které hovoří o tom, že komunisté vymírají. Ostatně kandidátka KSČM právě v Praze 6 se devadesátníky a osmdesátníky jen hemží. V kandidátce čítající 45 jmen se v kategorii 90+ nachází třináct osob. Dalším osmi už bylo osmdesát. Nejmladší na kandidátce je někdejší dlouholetý komunistický poslanec Jiří Dolejš. Z pohledu volební kandidátky KSČM v šestém pražském obvodu je to perspektivní kádr, protože je mu teprve jednašedesát.

Vládní kandidát, nebo generál? Prezidentské volby nemají jasného favorita

Prezidentský volební model Ipsosu potvrzuje favority, ale i přetrvávající otevřenost prvního kola, které může ovlivnit až pětina nerozhodnutých voličů.

Prezidentský volební model Ipsosu potvrzuje favority, ale i přetrvávající otevřenost prvního kola, které může ovlivnit až pětina nerozhodnutých voličů.

Tvrzení, že členové komunistické strany (ale i jejich voliči) mizejí, nahrává rovněž počet kandidátů a jejich průměrný věk. Zatímco v roce 2014 se o hlasy veřejnosti ucházelo více než devatenáct tisíc lidí, o čtyři roky později to bylo ještě téměř 15,3 tisíce kandidátů a letos už jen 7686 mužů a žen. Jejich průměrný věk je 62 let, přičemž před čtyřmi lety to bylo 59, a v roce 2014 dokonce 57 let. A zatímco před osmi lety sestavila KSČM samostatně nebo v koalici 1405 kandidátních listin do zastupitelstev obcí, v roce 2018 to bylo 1077 a letos už jen 587.

Podle předsedkyně komunistické strany a europoslankyně Kateřiny Konečné je ubývání kandidátních listin všeobecný trend, který se netýká jen její strany a který bude podle ní pokračovat i v budoucnu. Dodala, že KSČM má v komunálních volbách postaveno více kandidátů a kandidátek než některé parlamentní strany. „Věkově starší kandidáti se na některých kandidátkách rozhodli podpořit celek kvůli systému, který znevýhodňuje kandidátky s méně lidmi,“ zdůvodnila Konečná pro Lidové noviny nasazení osob v seniorském věku.

Mezi kandidáty do horní komory parlamentu v doplňovacích volbách je nejstarším uchazečem devětasedmdesátiletý Jan Kůrka, zlatý medailista ve sportovní střelbě z Letních olympijských her v Mexiku v roce 1968. Kandiduje v Plzni jako nezávislý za SPD Tomia Okamury.

Motoristé s Cibulkou a… Kleslová

Ale zůstaňme ještě v Praze, kde mají voliči tradičně největší výběr. Jen o zastupitelské křeslo na pražském magistrátu se uchází více než tisíc zájemců, další tisíce usilují o místo v pražských obvodech. Nechybějí mezi nimi ani velmi pozoruhodné osoby. Do magistrátu kandiduje například pětatřicetiletý Martin Urza – je jediným kandidátem sdružení Urza.cz.

Na kandidátní listině tento lídr a člen v jedné osobě píše: „Nechceme vaše hlasy; ke svobodě se nelze provolit… Máme jinou vizi. Jdeme jinou cestou.“ Někdejší učitel či podnikatel Martin Urza patrně využívá volby ke svému zviditelnění. Hlásí se k anarchokapitalismu.

Čím hůř, tím pro Babiše líp, neuhne před ničím

Vláda přestála své první hlasování o nedůvěře. Bylo zbytečné, zástupné a předem prohrané. A určitě nebylo poslední.

Vláda přestála své první hlasování o nedůvěře. Bylo zbytečné, zástupné a předem prohrané. A určitě nebylo poslední.

„Představte si svět, kde rozhodujete o svých životech. Svět, ve kterém smíte vzdělávat své děti po svém; veřejně hlásat cokoliv, čemu věříte; bez státních regulací obchodovat, podnikat či se nechat zaměstnat; nekomunikovat s úřady. Svoboda znamená možnost rozhodovat o sobě a nést za své jednání odpovědnost. Není slučitelná se státními zásahy a regulacemi v prakticky každé oblasti našich životů. Právě svobodou platíme za každou další pravomoc státu,“ píše na svém webu Urza, který není úplným politickým nováčkem – v loňských parlamentních volbách dostal 0,12 procenta hlasů.

Mezi věčné kandidáty, kteří kandidují snad v každých dostupných volbách, patří aktivista a někdejší disident Petr Cibulka. Známým se stal na začátku devadesátých let, kdy zveřejnil neoficiální seznam spolupracovníků StB, což tehdy odsoudilo nemálo významných osobností včetně prezidenta Václava Havla. Stejně jako Urza také Cibulka kandiduje do pražského zastupitelstva sám, za hnutí s názvem Volte Pravý Blok – stranu za ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY. V posledních sněmovních volbách loni na podzim dostal Cibulka 0,1 procenta hlasů.

Největšího úspěchu dosáhl v letech 2004 a 2009 při volbách do Evropského parlamentu. Ne že by se stal europoslancem, ale přehoupl se přes jedno procento získaných hlasů, takže měl právo na státní příspěvek na svou činnost: v prvním případě to bylo zhruba 825 tisíc korun, ve druhém přibližně 708 tisíc. V komunálních volbách se jeho Pravému Bloku podařilo od roku 1998 získat celkem jedenáct mandátů – nejvíce čtyři v roce 2002. V posledních komunálních volbách před čtyřmi lety to ale byla nula.

Z politického stínu exprezidenta Václava Klause se snaží vystoupit jeho dlouholetý spolupracovník a mluvčí jeho institutu Petr Macinka. Stojí v čele strany Motoristé sobě, která chce hájit práva „šikanovaných“ šoférů a současně prosadit, aby bylo metro zadarmo. Ostatně doprava v Praze je pokaždé velké volební téma. Každé čtyři roky kandidující lídři slibují, že dopravu v Praze vyřeší. A za čtyři roky znovu a tak dále. Macinkovi Motoristé to vzali od podlahy a požadují „opuštění ideologického levičáckého zeleného aktivismu“, sami ovšem používají také ideologii, kupříkladu proticyklistickou.

Do voleb zbývají dva měsíce. ANO se z nich pokusí udělat referendum o Fialovi

Průzkumy preferencí před zářijovými komunálními volbami věští jasné vítězství Spolu v Praze a v Brně, ANO v Ostravě a otevřenější zápolení v Plzni a Liberci

Průzkumy preferencí před zářijovými komunálními volbami věští jasné vítězství Spolu v Praze a v Brně, ANO v Ostravě a otevřenější zápolení v Plzni a Liberci

V Praze stojí za pozornost i další jména, například Radmila Kleslová, někdejší dlouhodobá blízká spolupracovnice Andreje Babiše. Bývalé místopředsedkyni hnutí ANO zlomilo před sedmi lety politický vaz, když vyšly najevo její obrovské příjmy u polostátních a městských firem. Například jen u ČEZ měla statisícový měsíční příjem. Politička se navíc snažila ovlivnit chod dozorčí rady elektrárenského gigantu. Babišovi nakonec nezbylo než se Kleslové – mimochodem předlistopadové příslušnice komunistické rozvědky – zbavit. Teď ovšem Kleslová kandiduje jako jednička v desátém pražském obvodu a také do zastupitelstva celé Prahy. Lídrem kandidátky ANO je poslanec Patrik Nacher, kterému Kleslová krátce dělala ve Sněmovně asistentku.

Otec proti synovi

Když ještě zůstaneme u ANO, hnutí vyslalo v Jihlavě do senátních voleb Janu Nagyovou, dříve Mayerovou, která je spolu se svým šéfem Andrejem Babišem obžalovaná v kauze dotačního podvodu při výstavbě Čapího hnízda. Soud přitom začíná dva týdny před volbami. Oba pochopitelně vinu popírají. Krajská organizace ANO sdělila, že Nagyová dostala plnou podporu a že jde o zpolitizovanou kauzu. „Nesmírně si této nominace vážím. Zvláště proto, že ji navrhli a rozhodovali o ní lidé, kteří znají jak celou kauzu Čapího hnízda, tak mě osobně, moji práci a mé názory,“ uvedla Nagyová, která trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustila.

Jejím soupeřem bude také Miloš Vystrčil (ODS), současný předseda Senátu. Volby na konci září nabízejí více zajímavých soubojů – ať už jde o komunál, nebo o horní komoru parlamentu. Například v Pelhřimově se proti sobě utkají otec se synem. Jiří Běhounek starší je bývalý poslanec a hejtman Kraje Vysočina. Kandiduje jako lídr za ČSSD v uskupení s nezávislými kandidáty Za zdravý Pelhřimov. Jeho syn Jiří je také jedničkou, ale na kandidátce Místního hnutí za harmonický rozvoj obcí a měst. „Normálně se o všem spolu bavíme, ale politiku neřešíme,“ nechal se nedávno slyšet Běhounek starší.

Raritu mají také v Koutech na Třebíčsku, kde se v komunálních volbách dala dohromady čistě ženská kandidátka s názvem Kouty – Ženy. „Vlastně to ale byl nápad pana starosty. Chtěl, aby v zastupitelstvu bylo pokud možno více žen,“ sdělila Deníku Svatava Mašková, která kandiduje i se svou dcerou Veronikou. Paní Mašková přitom kandidovala už před čtyřmi lety a do tamního zastupitelstva se i dostala. „Letos jsem ale v popředí být nechtěla. Na prvním místě máme naši knihovnici Moniku Stýblovou,“ dodala. Volební souboj v Koutech bude o to pikantnější, že se proti čistě ženskému osazenstvu postaví dvě ryze mužská sdružení.

Ze všech kandidátů do zastupitelstev v celé zemi tvoří ženy necelých 34 procent, což je o několik desetin více než před čtyřmi lety. Jednoznačně dominují uchazeči bez politické příslušnosti, kterých je mírně nad 86 procent.

Jeden proti jednomu

Mezi zajímavosti senátních voleb patří třeba to, že v Ústí nad Orlicí budou do Senátu kandidovat jen dva lidé: letohradský starosta Petr Fiala, který je společným kandidátem KDU-ČSL a hnutí Společně pro kraj, v němž je zastoupena ČSSD, a Stanislav Ešner, předseda okresní organizace ANO. Znamená to, že vítěz bude znám už po prvním kole, což je jinak výjimečné.

Původně kandidovali do horní parlamentní komory tři, ale místostarosta České Třebové Josef Kopecký (ODS) nakonec odstoupil. Na sociální síti to zdůvodnil tím, že řídil pod vlivem alkoholu a že tím nechce poškodit vlastní stranu. „Po několika měsících kampaně jsem se rozhodl vzdát se kandidatury z osobních důvodů. Tím důvodem je prostý fakt, že na konci minulého týdne jsem udělal naprostou hloupost a sedl si za volant po požití několika piv. Bylo to na kratinkou vzdálenost, v noci, na prázdné ulici, neboural jsem, nikoho jsem neohrozil. I tak je to ale neomluvitelné,“ uvedl Kopecký v první polovině srpna na svém facebookovém profilu.

Stejně jako v předchozích letech se také letos objevují na kandidátkách známí lidé ze showbyznysu. V komunálních volbách v Praze tak například kandiduje scenárista Petr Kolečko (Motoristé sobě), herec Jan Antonín Duchoslav (Praha bez chaosu) nebo muzikant Kryštof Michal, frontman skupiny Support Lesbiens.