Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Štefanův pád. A znovuzrození

Letecké práškování polí v Česku pomalu upadá. Oživit ho mohou drony. Stát připravuje uvolnění pravidel pro bezpilotní stroje

Štefanův pád. A znovuzrození
Čeští zemědělci drony už běžně využívají, ovšem většinou jen k monitoringu polí. Práškovací drony DJI Agras MG-1 jsou podle prodejce v provozu dva. | Archiv

Ivan Mládek by měl aktualizovat text svého nejznámějšího songu. Sypat z letadla chemikálie na Jožina z bažin, jistě ohrožený druh, a pokropit při tom i celý citlivý ekosystém mokřadu by dnes už neprošlo. Letecké práškování pesticidy zakázala Evropská unie už v roce 2009 a dnes je možné jen ve výjimečných případech a na zvláštní povolení od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

„V posledních letech eviduje ÚKZÚZ pouze jeden subjekt, který o povolení letecké aplikace žádá. Jednalo se o aplikace do chmelu,“ popisuje zájem o práškování pesticidy ředitel kanceláře ústavu Jaroslav Juřica.

Dál je povoleno bez zvláštních omezení letecky aplikovat hnojiva či přípravky na biologické bázi, což se také děje. Podle mluvčího Úřadu pro civilní letectví Vítězslava Hezkého je tak v Česku ak­tuálně k dispozici deset až patnáct provozuschopných práškovacích letadel. Vedle proslulých „čmeláků“ Zlín Z-37 také třeba Antonov An-2. A k tomu je třeba přičíst i pět práškovacích vrtulníků R22 a R44. Mimochodem, v průběhu pandemie šířili nepříliš důvtipní konspirátoři paniku, že práškovací letadla rozprašují covid. Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek, na které kdosi dokonce zavolal policii, pak muselo vysvětlovat, že na pole v okolí Lanškrouna sype ledek amonný s dolomitem, a nikoli čínskou chřipku.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit