Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Stavebnictví v Česku kleslo v listopadu nejvíce z šestnácti měřených států EU

Loni v listopadu klesla stavební produkce v Česku meziměsíčně o 3,8 procenta, tedy nejvíce z šestnácti měřených členských států Evropské unie. Meziročně klesla stavební produkce v ČR o 6,5 procenta a v pomyslném žebříčku států s největším poklesem jsme se umístili třetí.

Stavebnictví v Česku kleslo v listopadu nejvíce z šestnácti měřených států EU
Ilustrační foto | Shutterstock.com

Průměrně stavební produkce celé EU meziměsíčně klesla o jedno procento a meziročně o 2,2 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných dat Eurostatu. Podle analytiků, které oslovila ČTK, stojí za poklesem nerentabilita nové výstavby v ČR, slabá poptávka a pomalé stavební řízení.

Po Česku zaznamenalo největší pokles Německo, a to o 2,9 procenta, a Maďarsko s poklesem o 2,6 procenta. V meziročním srovnání se před Českem umístilo Maďarsko s poklesem o 12,8 procenta a Finsko s poklesem o 6,9 procenta. Průměrně v celé Unii kleslo pozemní stavitelství, což je stavba budov, meziměsíčně o 1,1 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Inženýrské stavitelství, do kterého spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se meziměsíčně stejně jako meziročně propadlo o 0,2 procenta. 

I navzdory datům si podle ekonoma banky Creditas Petra Dufka ČR v dlouhodobějším pohledu ve stavebnictví nevede nejhůře ze všech členských států EU. Meziměsíční výsledky totiž mohou být ovlivňovány mnoha různými faktory, třeba špatným počasím. Podle Českého statistického úřadu byl v minulém roce největší listopadový úhrn srážek od roku 1961.

S ochlazením ekonomiky podle Dufka podražily korunové i eurové úvěry, kvůli čemuž se dostavil i cyklický útlum výstavby. „Pokud jde o srovnání s Německem, je na tom jen o malý kousek lépe. A to jak v meziměsíčním a meziročním tempu, tak v poměru s výsledky dosahovanými ještě poslední rok před covidem. Výpadek reálné produkce u nás a v SRN je obdobný. Zatímco v ČR je stavebnictví asi 6,6 procenta pod úrovní roku 2019, v Německu je mezera široká 5,7 procenta,“ dodal Dufek.

Přestože ve většině odvětví je ČR vzájemně propojená s německým trhem, podle datového analytika platformy Datarun Petra Bartoně tomu tak u stavebnictví není. Naopak, pokles produkce v Německu by měl uvolnit kapacitu strojů a dodavatelů materiálů v tomto prostoru, takže by se v Česku mohlo stavět víc. Brání tomu ale například nejméně digitalizované a nejpomalejší stavební řízení v EU a vysoké úrokové sazby. Ty má sice podle Bartoně nominálně nejvyšší Maďarsko, ale reálně jsou vzhledem k inflaci nejvyšší v ČR. „Pokud by se tedy dnes někdo rozhodl, že chce stavět, v datech se to ještě léta nijak neprojeví,“ řekl.

S tím souhlasí také ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Situace v Česku by se měla zlepšovat s tím, jak Česká národní banka bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Díky tomu se navýší objem prostředků směřujících na realitní trh. Ceny nemovitostí by tak opět měly výrazněji narůstat, což bude investory motivovat k zahajování odložených projektů.

Eurostat nepožaduje měsíční data ke stavební produkci od Estonska, Řecka, Chorvatska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska a Malty. Dánsko pak může data doložit se zpožděním a Irsko má povinnost dodávat pouze čtvrtletní průměry. Ty má ale Irská republika pravidelně horší než ČR. Itálie měsíční data Eurostatu dodává, ale pouze důvěrně.

Podle Eurostatu ve třetím čtvrtletí minulého roku ceny bydlení v ČR mírně vzrostly o 0,3 procenta, tedy o půl procentního bodu méně, než je průměr mezi členskými státy EU. Meziročně ceny bydlení v Česku klesly o 3,5 procenta, o 2,5 procentního bodu více než v EU. Analytici už dříve uvedli, že důvodem pro meziroční pomalejší růst a větší meziroční pokles cen v poměru k EU je ochlazení tuzemského realitního trhu zapříčiněné vyššími hypotékami, než je evropský průměr.