Stavební spořitelny by mohly získat novou roli, říká Pavel Čejka z RSTS

Vláda Petra Fialy aktuálně řeší, zda zruší, nebo alespoň omezí, státní podporu stavebního spoření. Na tu stát vydá každoročně kolem 4 miliard korun. Podle Pavla Čejky, generálního ředitele Raiffeisen stavební spořitelny a místopředsedy AČSS, by se ale škrtnutí těchto čtyř miliard v důsledku nevyplatilo.

Stavební spořitelny by mohly získat novou roli, říká Pavel Čejka z RSTS
Pavel Čejka, generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny a místopředseda AČSS

Jak konkrétně by se to nevyplatilo?

Omezilo by to totiž schopnost spořitelen levně financovat jak dostupné bydlení, tak zelené investice, o které je mezi klienty stále větší zájem. Je to jednoduchá matematika – stát by ušetřil možná dvě miliardy, ale přišel by o násobně větší příležitost. Podle nezávislých průzkumů je totiž na modernizaci bytového fondu s cílem dosáhnout energetických úspor a cílů redukce emisí skleníkových plynů potřeba vynaložit přibližně 40 miliard ročně. Tyto prostředky nelze zaplatit jen ze státního rozpočtu a evropských fondů, musí se na něm podílet i domácnosti a ty my dokážeme levně financovat. Navíc státu chybí i infrastruktura k tomu, aby dotace a financování energetických úspor dokázal rozdistribuovat občanům tak efektivně jako stavební spořitelny. 

Připadá vám tedy kritika stavebního spoření neoprávněná?

Úplně základním nedorozuměním je hypotéza, že jde o neadresné spoření na cokoliv. Více než sto procent vkladů ve stavebních spořitelnách je použito na financování potřeb spojených s bydlením. Je potřeba pochopit to, proč státní podpora existuje – není to příspěvek střadatelům na jakékoliv jejich výdaje. Je to motivace střadatelů k tomu, aby své prostředky bezpečně uložili na dobu nejméně šesti let u stavební spořitelny za nadstandardní výnos. Spořitelny tak právě díky těmto dlouhodobým vkladům mohou poskytovat úvěry s dlouhou dobou splatnosti a nízkým úročením, které jsou dostupné i průměrně a podprůměrně příjmovým občanům a v regionech i mimo velká města. Bez státní podpory nebudou spořitelny mít z čeho tyto úvěry poskytovat, přestože je kvůli nízkým splátkám o tento typ financování obrovský zájem. Jde zejména o energetické úspory domácností a zlepšení kvality a dostupnosti bydlení, což jsou zároveň i priority vládní koalice. 

Přežitým produktem byste tedy stavební spoření nenazval…

Rozhodně ne. Paradoxně slyšíme o „přežitém produktu“ právě v době, kdy stavební spořitelny mohutně financují investice do úspor energií, rekonstrukcí nebo družstevního bydlení. Už v minulém roce tyto účely financování rostly o více než 50 %, v roce 2023 už tvoří většinu úvěrů poskytnutých spořitelnami. Stavební spoření není cílem, je prostředkem k financování potřeb našich klientů.

Potřeba energetických úspor je velmi aktuální. Jak se to projevuje u vaší stavební spořitelny?

Máme opravdu vysokou poptávku po financování zateplení domů a bytů, solárních panelů, tepelných čerpadel a dalších možností úspor. Jenom stavební spořitelny jsou schopny pro tyto účely poskytnout úvěry se splatností až 25 let, a tedy nízké splátky dostupné i pro domácnosti s průměrnými příjmy. Přestože se v Česku už léta zatepluje a lidé stále častěji využívají fotovoltaiku, tepelná čerpadla a další úsporná opatření, velká část obytných budov na svou energetickou renovaci stále čeká. To platí pro více než 75 procent rodinných domů a více než 60 procent bytů, které jsou součástí bytových domů.

Máte nějaký produkt zaměřený přímo na úspory?

Na financování energetických úspor máme specifický produkt se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Pro lidi je zásadní rozdíl, jestli budou financovat například tepelné čerpadlo za 300 tisíc korun úvěrem od stavební spořitelny s měsíční splátkou 2400 korun, nebo spotřebním úvěrem za 4000 až 4500 korun měsíčně.

Je ve výši úroku opravdu takový rozdíl?

Klient, který nechce nebo nemůže čekat, až si u nás naspoří dostatečnou částku, si může vzít nezajištěný úvěr do výše až 1,5 milionu korun s délkou splatnosti až 25 let a úrokovou sazbou 6,5 % - 7 %. Alternativou je pak pro něj standardní spotřebitelský úvěr za 9 - 10 % a dobou splatnosti 8 let. Výsledkem jsou samozřejmě výrazně nižší splátky. Nejlepší pozici má ale klient, který si už u nás nejméně dva roky spoří, ten si může v současné době vzít úvěr za 3,5 % – 4 %, což je s komerčními bankami nesrovnatelné. Tuto možnost mají i klienti noví, kteří se rozhodnou stavební spoření teprve založit, a mohou si tak přichystat smlouvy s výhodnou sazbou úvěru do budoucna.

Mají tedy stavební spořitelny co nabídnout i do budoucna?

Dokonce bych řekl, že budou důležitější než kdy v minulosti. Jejich roli vidím hlavně ve dvou oblastech, o kterých jsme mluvili. Jednak ve financování ekologické transformace, zejména energetických úspor domácností, a také ve financování dostupného bydlení. Jde o dva opravdu palčivé problémy této doby a stavební spořitelny s nimi mohou státu a jeho občanům výrazně pomoci. A netýká se to jen našich současných více než 3,2 milionu klientů.