Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Stát o arbitrážích neříká celou pravdu, tvrdí expert Šnábl

Česko je v miliardových mezinárodních sporech většinou úspěšné. Podle Radka Šnábla je však pověst státu v odborných kruzích trochu jiná, než se veřejně prezentuje.

Stát o arbitrážích neříká celou pravdu, tvrdí expert Šnábl
Radek Šnábl | Tomáš Novák týdeník HROT

Zahraniční investoři požadují od Česka aktuálně 63 miliard korun. Jde celkem o šest sporů, ve kterých se firmy cítí poškozeny českým státem. Některé z kauz jsou již značně vousaté. To platí o největší a nejspíš i nejznámější arbitrážní kauze firmy Diag Human, která od Česka požaduje celkem 52 miliard korun, tedy naprostou většinu z vymáhané částky. Komplikovaný a nepřehledný spor se vleče už téměř tři desetiletí. 

I případný neúspěch v menších kauzách by však stát přišel draho. Čechošvýcarský developer Sebastian Pawlowski chce od Česka pět miliard korun za zmaření výstavby bytového projektu na okraji Prahy, kyperské firmy krále hazardu Iva Valenty zase 3,6 miliardy za zrušení licencí pro videoloterijní terminály. Čtveřice firem Natland Investment Group, Natland Group Limited, G.I.H.G. Limited a Radiance Energy Holding požaduje dvě miliardy za zavedení solární daně.

Ve prospěch státu mluví to, že velkou většinu historických arbitráží vyhrál. Podle experta na mezinárodní spory Radka Šnábla na to však nelze spoléhat. „Česká republika má v tuto chvíli strategii využívat všechna možná prodloužení tak, aby se šlo na nejzazší procesní mez. Neříkám, že to nemůže fungovat, ale má to své limity. Vedete-li arbitráž s někým, kdo má omezené zdroje a nerozumí tomu, žalujícího vyčerpáte. Pokud však půjdu do historie, vedete-li arbitráž s Nomurou ve věci IPB, tak tam to nefunguje. Pokud má protivník dostatek zdrojů, aby vydržel, nakonec se to obrátí proti vám,“ naráží uznávaný expert na arbitráže Šnábl v rozhovoru pro týdeník Hrot na narovnání s japonskou bankou, které stát přišlo na 3,6 miliardy korun.

Podle Šnábla riskuje Česko dost právě v solárních sporech. Z celkem sedmi jich sice stát už šest vyhrál, v posledním probíhajícím sporu však dává Šnábl investorům dobré šance. 

„Největší a nejvýznamnější spor stále běží. U solárů šlo celkem o tři miliardy korun, přitom na poslední případ připadají dvě miliardy. A to je trošku jiná váhová kategorie. Stát přitom zvolil nebezpečnou taktiku, protože v Česku se to prezentuje tak, že uspěl úplně ve všem,“ varuje uznávaný expert, který za Miroslava Kalouska hájil zájem státu na ministerstvu financí, nyní naopak zastupuje ty, kteří se se státem soudí. 

Případný úspěch přitom namotivuje i další zahraniční investory do fotovoltaiky v Česku, kteří zatím s komplikovanou mezinárodní pří otáleli.  

Celý rozhovor s Radkem Šnáblem nejen o arbitrážích si můžete přečíst v tištěném vydání týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 23. srpna 2021.