Poslední jednání, poslední zdvořilostní fráze. Odcházející německá kancléřka Angela Merkelová vedla s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem videohovor, při němž bilancovali a posuzovali úroveň čínsko-německých vztahů. Že si čínský režim Merkelové velmi považuje, dokázal prezident tím, že kancléřku označil za „starého přítele Číny“.
Opatrnost především
Za její vlády mělo Německo s Čínou skutečně dobré, možná až nadstandardní vztahy. Merkelová byla kvůli tomu často terčem kritiky, podle níž dávala kancléřka přednost byznysovým příležitostem pro německé firmy před lidskými právy. Od chvíle, kdy se v roce 2005 ujala kancléřského křesla, se německý vývoz do Číny zpětinásobil. Merkelová pak zaujala opatrný postoj při kauze Huaweie a jeho snahy zapojit se do budování 5G sítí v Evropě a také v otázce čínského vměšování v Hongkongu.
Merkelovou kritizovala německá opozice, nesouhlasu s vlídným postojem vůči Číně se ale dočkala i ve vlastní straně. Například předseda zahraničního výboru Bundestagu Norbert Röttgen, který v letech 2009 až 2012 působil ve vládě Merkelové, označil za autocenzuru loňské doporučení ministerstva zahraničí zveřejňovat na sociálních sítích kritické komentáře týkající se chování Číny vůči Hongkongu „jen se zvláštní opatrností“.
S kritikou se však připojili i někteří představitelé firem, které měly s působením v Číně negativní zkušenost, ať už kvůli tlaku na postoupení klíčových technologií, či kvůli požadavkům na vstup do joint venture s čínským partnerem. Zřejmě i kvůli nátlaku okolí pak Merkelová přestala o Číně mluvit jako o strategickém partnerovi, ale začala ji nazývat konkurentem, s nímž má Německo „zásadní neshody“. Žádné viditelné zhoršení vztahů to ale nepřineslo, Peking cítil, že je mu kancléřka i nadále nakloněna.
Castro, Nixon, Kissinger
Potvrdilo se to právě nyní, po posledním jednání mezi vrcholnými představiteli obou zemí. Čínský režim totiž „starým přítelem Číny“ nenazve jen tak někoho a s tímto pojmenováním šetří. Na krátkém seznamu světových lídrů s touto designací jsou například bývalý kubánský lídr Fidel Castro, aférou Watergate poznamenaný někdejší prezident USA Richard Nixon či americký expert na diplomacii Henry Kissinger.
„Čínský lid dává velký důraz na přátelské vazby. Nikdy nezapomeneme na naše staré přátele a dveře k nám máte vždy otevřené,“ řekl čínský prezident Merkelové během jejich videohovoru. „Doufám, že budete i nadále podporovat vztahy Číny s Německem a Evropskou unií.“
Merkelové taková slova v některých kruzích určitě nepomohou, zvláště u kritiků, kteří jí kromě vztahů s Čínou vyčítají i její úlohu při stavbě plynovodu Nord Stream 2, při níž si ji prý dokázal šéf Kremlu Vladimir Putin obtočit kolem prstu podobně jako kdysi jejího předchůdce ve funkci Gerharda Schrödera.
Samotná Merkelová ale po posledním jednání se Si Ťin-pchingem volila opatrnější slova. Možná dokonce trochu překvapila doporučením německým firmám, aby v asijsko-pacifickém regionu diverzifikovaly své byznysové plány a zaměřily se i na jiné země než jen na Čínu.