Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Spor o ruský plyn. Vydírá Putin Evropu, nebo ne?

V Evropě se bojuje o to, zda umožnit Rusku rychlé spuštění plynovodu Nord Stream 2. Okamžité povolení by snížilo cenu plynu. Takový scénář je ale nepravděpodobný.

Spor o ruský plyn. Vydírá Putin Evropu, nebo ne?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Cena zemního plynu s dodávkou v listopadu se na spotovém trhu v Nizozemsku stále pohybuje okolo devadesáti eur za megawatthodinu, před rokem to bylo patnáct eur. Za šestinásobné zdražení je z velké části  zodpovědné Rusko, které se snaží dosáhnout rychlého spuštění plynovodu Nord Stream 2, upozorňuje řada analytiků i politiků. 

Kreml od léta výrazně omezil dodávky plynu, které proudí trubkami přes Polsko a Ukrajinu. V případě Ukrajiny si Gazprom fakticky žádné kapacity na tranzit pro listopad nerezervoval. Pro plynovod Jamal–Evropa to je jen třetina volných kapacit. V prvních dvou týdnech v říjnu byly dodávky plynu do Evropy nejnižší od roku 2014, informovala agentura Bloomberg

I když to Moskva oficiálně popírá, strategie vysokých cen plynu na trhu nahrává tomu, aby Evropská unie co nejdříve schválila spuštění nového plynovodu pod Baltem, který už se plní technickým plynem a je možné jej spustit pro přepravu zemního plynu. Nyní se čeká na rozhodnutí německého regulátora. To musí padnout nejpozději v lednu. 

Zelená šéfka: Putin nás vydírá

Postup Ruska kritizuje předsedkyně německých Zelených Annalena Baerbocková. Dokonce hovoří o vydírání ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Zdůraznila, že provozní povolení pro plynovod by Gazprom neměl získat, protože ruská státní firma ovládá těžbu i transport fosilního zdroje, což odporuje legislativě EU. 

„Dokud se jedná o jednu a tu samou skupinu, nesmí být vydána provozní licence,“ prohlásila zelená politička, o níž se spekuluje, že by v nové vládě mohla vést i ministerstvo zahraničí. Baerbocková, která byla ještě na jaře považována za kandidátku na novou kancléřku, když se Zeleným dařilo v předvolebních průzkumech, obvinila Rusko z pokerové hry s cenami elektřiny. 

Ruský velvyslanec v Německu Sergej Něčajev nicméně očekává, že se bude i nová německá vláda držet plánu rychlého zprovoznění plynovodu. „Projekt odpovídá zájmům německé ekonomiky a obyvatelstva země a zaručuje energetickou bezpečnost,“ zdůraznil ruský diplomat v Berliner Zeitung. 

Spuštění plynovodu je kromě ruského podílu, kde má Gazprom většinu, i zájmem dalších evropských zemí, dodal. Odmítl, že by Rusko přes dodávky plynu vyvíjelo politický nátlak. Nicméně i lidé blízcí Kremlu a Gazpromu naznačují, že evropští spotřebitelé mohou počítat s většími dodávkami zemního plynu, pokud dojde k oficiálnímu schválení dodávek novým plynovodem. 

Proti je Ukrajina i Polsko

Do schvalovacího procesu chce zasáhnout i ukrajinská strana. Společnost Naftogaz požádala, aby se mohla podílet na schvalovacím procesu provozovatele Nord Stream 2 u německého regulátora. Tvrdí, že plynovod nemůže dostat licenci, protože není v souladu s legislativou EU. Kyjev argumentuje tím, že spuštění plynovodu pod Baltem zhorší jeho energetickou bezpečnost, protože obchází jeho území. 

A stejné námitky má i polská státní firma PGNiG, která má možnost se schvalovacího řízení účastnit. Polsko zdůraznilo, že kladné rozhodnutí německých úřadů ohrozí bezpečnost dodávek plynu do EU.

Polská společnost bude každopádně usilovat o to, aby proces probíhal standardně a nebyl „uměle“ urychlován jen proto, že jsou nyní ceny zemního plynu vysoké. Po německém regulátorovi navíc přichází na řadu i Evropská komise, jež má na verdikt dva měsíce. To znamená, že ruský plyn z Nord Streamu 2 nebude v Německu dříve než v březnu. 

Někteří ruští politici už Brusel varovali, že bez vstřícnosti nemohou evropské domácnosti počítat s vyššími dodávkami plynu. „Nemůžeme spěchat, abychom pomohli kompenzovat chyby, kterých jsme se nedopustili,“ řekl senátor prokremelského hnutí Jednotné Rusko Konstantin Kosačev. Stejně mluví i ruský prezident Putin. Zdůraznil, že se Evropa dostala do obtížné situace sama, když začala vypovídat dlouhodobé kontrakty s Ruskem a přeorientovala se na krátkodobé smlouvy na trhu. 

Gustav Gressel z think-tanku European Council on Foreign Relations připomenul roli nového amerického prezidenta. Postup Joea Bidena byl příliš mírný a umožnil, aby Rusko projekt dokončilo. To může mít destabilizující dopad hlavně na Ukrajinu. „Pokud Rusové nejsou závislí na Ukrajině jako tranzitní zemi, mohou ji destabilizovat jinými prostředky,“ obává se bezpečnostní analytik